PŘEDSTAVUJEME VYBRANÉ RARITY: obří áronovité rostliny
Plán skleníků a poloha popisovaných druhů..
K divům říše rostlin se počítají giganti z čeledi áronovitých (Araceae), jmenovitě zmijovec titánský (Amorphophallus titanum) a drakontyum obří (Dracontium gigas). Obě tyto v přírodě i v botanických zahradách vzácné rostliny žijí v podobných podmínkách v nížinných a velmi horkých tropických deštných lesích. Zmijovec titánský se vyskytuje pouze na západní Sumatře. Drakontyum obří se vyskytuje rovněž na velmi malém území, a sice při atlantickém pobřeží střední Nikaraguy až střední Kostariky. Odpovídající umístění mají tyto rostliny i v Botanické zahradě, takže zmijovec je v pavilonu G – Paleotropis (tropy Starého světa), kdežto drakontyum v pavilonu E – Neotropis (tropy Nového světa). |
Z M I J O V E C T I T Á N S K Ý
Má v zemi velkou bochníkovitou hlízu, sloužící k hromadění živin potřebných k vytvoření květenství. Z hlízy vyrůstá list stromkovitého tvaru, se složitě zpeřenou čepelí. List funguje několik měsíců, pak odumře a rostlina prodělává periodickou dobu vegetačního klidu, počítanou na měsíce, ale ne vždy stejně dlouhou. Silný jedinec s hlízou těžkou asi 25 kg (ale také údajně až 117 kg) po probuzení vykvétá. Nový list se tvoří později.
188 cm vysoký zmijovec, kvetoucí v BZ Liberec 14.6.2011
|
Pohled shora do toulce. Světlá štěrbina na dně vede ke květům.
|
Jediný list stromkovitého vzhledu; řapík byl r. 2009 vysoký 1,9 m.
|
Čepel listu měla r. 2009 rozpětí 4,5 m.
|
■ Zdánlivé květy zmijovce
| Květenství má tvar palice, dole nesoucí drobné kvítky samičí, nad nimi kvítky samčí a nahoře vybíhající v dutou špici. Kolem je barevný toulec, takže celek dělá dojem jediného obřího květu. Je to tzv. zdánlivý květ. Mouchy a v noci mrchožravé brouky rostlina láká pomocí mrtvolného pachu, ale zřejmě i tím, že se vyhřívá na teplotu vyšší než panuje v okolí. Využívá tak hmyzích reflexů určených k vyhledávání mršin, vhodných k nakladení vajíček či jako potrava. Cizosprášení je zajištěno tím, že nejprve vykveteou a odkvetou samičí kvítky, a teprve potom se otevřou prašníky samčích kvítků a uvolní pyl. Vývin květenství byl dokumentován r. 2011. |
Vynořivší se květný pupen 15.května 2011.
|
Vývin 1. června 2011.
|
Vývin 6. června 2011.
|
Těsně před rozkvětem 14. června 2011 ve 12.30 hod.
|
Pohyb toulce 14.června 2011 ve 14.30 hod.
|
Úplný rozkvět 14. června 2011 v 16.30 hod.
|
Složení toulce 15. června ráno v 8 hodin.
|
Zvláštní odkvět 17. června 2011 v 10 hod. Do dutiny s mladým plodenstvím nemůže pršet!
|
Opakované kvetení.
Tento jedinec znovu vykvetl v letech 2014 a 2017. Pro zajímavost jsme změřili list, který vyživil hlízu natolik, že znovu kvetla již po 3 letech.
25.6.2014, výška 175 cm.
|
18.9.2015, řapík 175 cm, rozpětí 345 cm.
|
8. 7. 2017, výška 174 cm.
|
Úspěšné opylení r. 2017 a sklizeň r. 2018.
Zmijovec titánský nelze oplodnit vlastním pylem, je to druh samojalový neboli autosterilní. Byl použit pyl zaslaný z USA dvěma způsoby: v přirozeném stavu a vysušený pomocí silikagelu. Pyl byl sklizen 28.6.2017 a na blizny samičích květů byl umístěn 8. 7. 2017.
Sklizeno bylo 505 ks bobulí o celkové váze 4,22 kg. Semena byla rozeslána na 21 adres význačných botanických zahrad světa. Zbytek byl použit k výsevu v naší zahradě.
Plodenství o výšce 120 cm, 31.1.2018.
|
10.4.2018, pokles plodenství je známkou zralosti.
|
Sklizené bobule velikosti datlí.
|
Semena zbavená dužnatého oplodí.
|
Úspěšné zvětšení populace vzácného zmijovce titánského.
Podle stanovení na vzorku 174 ks semen měla klíčivost 96,6%! Podle údajů v literatuře nám však bylo známo, že po odplození je zpravidla hlíza mateřské rostliny již zcela vyčerpána a zahyne. Tomu se nechtělo věřit a přírody nám dala zapravdu: Mateřská rostlina dále žije a důkazem je nový list, i když relativně malý. V době psaní těchto řádků (30. 4. 2019) ještě stále vegetuje a posiluje hlízu.
Populace v přírodě a vedle toho populace ve světové síti botanických zahrad je málo početná. Zvětšení pěstované populace o velmi životné jedince vzniklé spojením co nejméně příbuzných jedinců ze vzdálených zahrad v Kalifornii a v Čechách (z výsevu původního semene z BZ Frankfurt) má jistě svůj význam.
Klíčení semen 6.6.2018.
|
8. 2. 2019, řapík 117 cm, rozpětí 185 cm.
|
D R A K O N T Y U M O B Ř Í
Má stejnou životní formu jako zmijovec titánský a po stránce vývojové představuje souběžnou a ve všem podobnou vývojovou linii vzniklou odděleně v Novém světě. Hlíza také tvoří jediný stromkovitý složitě dělený list, který při nástupu klidového období odumírá. Květenství se však zpravidla tvoří v době, kdy je rostlina olistěna. Toulec zdánlivého květu je kápovitý a krátké palicovité květenství je vidět jenom při mechanickém rozevření toulce (poslední foto). Také drakontyum mrtvolně páchne. Květenství je trvanlivější než u zmijovce titánského.
Jedinci s listy vysokými 2,7 m, s rozpětím 3 m.
|
Kápovité toulce drakontya obřího.
|
Kápě se otevírá jen štěrbinou.
|
Květenství uvnitř kápě.
|
■ Ukázky dalších druhů ze sbírek Botanické zahrady.
Dracontium amazonense
|
Dracontium asperum
|
Amorphophallus bulbifer
|
Amorphophallus dunnii
|
Amorphophallus eichleri
|
Amorphophallus konjac
|
Amorpohoiphallus variabilis
|
Amorphophallus lewallei
|
Amorphophallus abyssinicus
|
Amorphophallus paeoniifolius
|
Amorphophallus blumei
|
Amorphophallus yuloensis
|
Amorphophallus krausei
|
Amorphophallus napalensis
|
Amorphophallus ongsakulii (nejmenší zmijovec světa)
|
Anchomanes difformis
|