PŘEDSTAVUJEME VYBRANÉ RARITY: obří áronovité rostliny
Drakontyum obří (Dracontium gigas)
|
K divům říše rostlin se počítají giganti z čeledi áronovitých (Araceae), jmenovitě největší zmijovec světa, zvaný Amorphophallus titanum a největší drakontyum světa, zvané Dracontium gigas. Obě tyto v přírodě i v botanických zahradách vzácné rostliny žijí v podobných podmínkách v nížinných a velmi horkých tropických deštných lesích, přičemž mají i tutéž životní formu: V zemi mají velkou bochníkovitou hlízu, jež je zásobárnou živin, postupně vyráběných, shromažďovaných a potřebných k vytvoření květenství. Z hlízy vyrůstá list stromkovitého tvaru, s čepelí (zdánlivou korunou) dělenou ve tři hlavní díly, dále členěné v úkrojky. List funguje několik měsíců, pak odumře a rostliny prodělávají různě dlouhou dobu vegetačního klidu, počítanou na měsíce. Nejsilnější jedinci po probuzení vykvétají. Nový list se tvoří později. |
■ Zdánlivé květy
| Květenství má u zmijovce i drakontya tvar palice, dole nesoucí drobné kvítky samičí, nad nimi kvítky samčí. Květenství je vybaveno barevným toulcem, takže celek dělá dojem jediného obřího květu. Obě rostliny páchnou, čímž lákají opylovače. Cizosprášení je zajištěno tím, že nejprve odkvetou samičí kvítky, a teprve potom se otevřou prašníky a uvolní pyl (zde na obrázku drakontya). |
Drakontyum, květenství.
|
■ Odkud pocházejí a kde jsou v Botanické zahradě
| Zmijovec titánský (A. titanum) se vyskytuje pouze na západní Sumatře. Drakontyum obří (D. gigas) se vyskytuje rovněž na velmi malém území, a sice při atlantickém pobřeží Nikaragui u hranic s Kostarikou. Odpovídající umístění mají tyto rostliny i v Botanické zahradě, takže zmijovec je v pavilonu G – Paleotropis (tropy Starého světa), kdežto drakontyum v pavilonu E – Neotropis (tropy Nového světa). Zmijovec dosud nabírá sílu ke květu a v roce 2009 ještě není dospělý; drakontyum již kvetlo několikrát. |
Plán skleníků
|
■ Jak vypadají a jak jsou velké
ZMIJOVEC TITÁNSKÝ
Amorphophallus titanum
|
Zdánlivá koruna.
|
Tak kvetl v Botanické zahradě Kew v Anglii.
|
|
Údaje o dospělých jedincích dle literatury |
Údaje o jedinci v BZ dle měření v r. 2009 | |
| Výška řapíku | 5 m | 1,9 m |
| Průměr řapíku při zemi | 10-30 cm | 19 cm |
| Šířka čepele | 6-7 m | 4,5 m |
| Výška květenství | 2- 3,5 m | - |
| Váha hlízy | asi 25 kg | ? |
DRAKONTYUM OBŘÍ
Řapíky - zdánlivé kmínky.
|
List.
|
Dva kvetoucí jedinci.
|
| Rozměry dospělého jedince naměřené v Botanické zahradě | |
| Výška řapíku | 2,7 m |
| Průměr řapíku při zemi | 11 cm |
| Šířka čepele | 3 m |
■ Proč jsou v botanických zahradách zřídka vidět?
| Obě popisované rostliny se všeobecně považují za velice choulostivé. Jejich hlízy snadno hnijí a potom již téměř nezadržitelně podléhají úplné zkáze. Někteří zahradníci proto doporučují vyjmout hlízy na dobu vegetačního klidu z půdy a přechovávat je v suchu, jako to potřebuje amatérsky pěstovaný zmijovec indický (Amorphophallus konjac). Nic takového však ani jedna z popisovaných rostlin na svých přirozených biotopech nemá; leckdy potom mají vitalitu sníženu v důsledku dehydratace. Doba klidu je dosti nepravidelná co do načasování během roku i co do trvání. Na témž stanovišti dokonce mohou některé exempláře vegetovat a některé odpočívat; chovají se tak i v Botanické zahradě. (Asynchronní biorytmy jsou pro tropické rostliny, včetně stromů v tropických deštných lesích, běžným, leč dosud málo vysvětleným jevem.) |
Dracontium gigas
|