fotogalerie
 

KAMELIE, skutečně unikátní? 

Kamelie v Botanické zahradě je třeba představit podrobněji, neboť zřejmě mají dlouhou historii. Vše začíná u zborcené oranžerie zámku Frýdlant, jak bezpečně víme, místa dřívějšího pobytu velmi starých kamelií, nyní se nacházejících v Botanické zahradě Liberec. Oranžerie zanikla v druhé polovině 20. století a posledním zahradníkem tam byl pan Aschenbrenner. 

Zámecká oranžerie na počátku 19. století, v popředí vpravo (kresba K. Prostla). Zámecká oranžerie na počátku 19. století, v popředí vpravo (kresba K. Prostla). Tak vypadala oranžerie zámku Frýdlant. Tak vypadala oranžerie zámku Frýdlant. Oranžerie a obslužný domek (vlevo). Oranžerie a obslužný domek (vlevo).

O kameliích úvodem a obecně.

První, již šlechtěné kamelie byly, jak se traduje, dovezeny z Orientu do Evropy Portugalci. Pěstování kamelií se ale ujalo až po importech uskutečněných anglickými kapitány, a to teprve ke konci 18. století. Nové a nové jejich odrůdy se pak během 19. století staly módou. Rod kamelie (Camellia) byl takto nazván r. 1753 tvůrcem botanického jmenosloví C. Linném na památku brněnského jezuity Jiřího Kamela (latinsky se zvoucího Camellius). Paradoxem ovšem je, že tento misionář nikdy nepůsobil ve zmíněné oblasti původu kamelií a s těmito rostlinami se sotva vůbec setkal. (V Asii působil na Filipínách, a v Manile také roku 1706 zemřel.)

 

Skupina starobylých kamelií v Liberci.

Pozice v pavilonu Květnice a číslování. Pozice v pavilonu Květnice a číslování. Číslo 1 Číslo 1 Číslo 2 Číslo 2
Číslo 3 Číslo 3 Číslo 4 Číslo 4 Číslo 5 Číslo 5

Odrůdy pěti nejstarších exemplářů v expozici BZ nefigurují v seznamech v současnosti pěstovaných kamelií a jejich snad existující původní japonská jména nejsou známa. Mají jen středně velké až poměrně drobné květy, jež jsou velmi variabilní, neustálených vlastností. Na stromku při cestě, zde označeném č. 1, tak lze vidět jak květy růžové, tak čistě bílé. U odrůdy č. 4 je silně proměnlivý poměr mezi růžovým a bílým žíháním.   

Pět stromovitých kamelií, tvořících skupinu po pravé straně bazénu v pavilonu I – Květnici, patří k nejstarším v Evropě. Mají věk nejméně 200 let a jejich růst byl v minulosti zpomalen dlouhodobým pěstováním v nádobách. Do Botanické zahrady byly získány, jak bylo zmíněno, přesunem ze zborcené oranžerie zámku Frýdlant, pravděpodobně r. 1961 (Pelcová H., 1985: Severočeská botanická zahrada v Liberci.- Liberec). Roku 1964 byly vyjmuty z nádob a vsazeny do volné půdy v chladném skleníku. Před jeho zbouráním byly po 2 roky obrýváním připravovány na přesazení a roku 1999 byly přemístěny opět do volné půdy v nových sklenících, na nynější místo v pavilonu I - Květnice.

Kamelie č. 5. Kamelie č. 5. Kmen kamelie č. 1 v roce 2014. Kmen kamelie č. 1 v roce 2014. Kmen kamelie č. 2 v roce 2014. Kmen kamelie č. 2 v roce 2014.
Kamelie č. 2 v roce 2014. Kamelie č. 2 v roce 2014. Kamelie č. 3. Kamelie č. 3. Kamelie japonské u bazénu s japonskými kapry. Kamelie japonské u bazénu s japonskými kapry.

 

Liberecké kamelie oproti nejstarším kameliím v Evropě.

Právo psát evropské dějiny kamelií si zřejmě osobují naši němečtí sousedé, protože jedno staré rodové zahradnictví Seidel, zabývající se především kameliemi, sídlilo v Sasku a dodnes jsou pozůstatky sortimentu odtud pěstovány v Pirně-Zuschendorfu. Podle významného literárního pramene (Allesch M., Caspersen G. el Knorr B., 2006: Kamelien.- Hamburg.) jsou nejstarší kamelie v Evropě tři, v těchto lokalitách: Pillnitz u Drážďan, Caserta v Itálii a Campo Bello v Portugalsku. Dle shrnutí všech dílčích poznatků se autoři domnívají, že všechny tři tyto kamelie jsou přibližně stejně staré, získané někdy kolem r. 1800 z téže zahradnické školky ve střední Anglii. O libereckých kameliích není v uvedené jinak podrobně napsané knize zmínky. "Deutsche Kameliengesellschaft" ale referovala o libereckých kameliích ve svém časopise "Camellia" již r. 2004. Ze skutečnosti, že tyto kamelie byly původně v oranžerii frýdlantského zámku Clam-Gallasů, vyvozují mlhavou domněnku o možném jejich stáří: Mohl je prý pořídit buď Kristián Filip Clam-Gallas (1748-1805), anebo jeho potomek Eduard (1805-1891). Snad v zájmu primátu zmíněné kamelie v Pillnitz stanovuje "Deutsche Kameliengesellschaft" stáří libereckých kamelií na cca 150 let. Činí tak s poukazem na poměrně málo tlusté kmeny, ve srovnání s německou kamelií. Ta sice není stromem, ale keřem, ale od země se větví ve větve dole tlusté (dle údaje z r. 2005) 26,5 cm, 25 cm a 22 cm. Podotkněme, že tato rostlina byla vysazena do volné půdy již dávno, r. 1801; byla obestavěna skleníčkem s dřevěnou konstrukcí a na zimu je chráněna dodnes. Větve tedy tloustly přes 200 let. Měřil jsem (r. 2013) kmeny libereckých exemplářů a v pořadí dlevýše uvedené fotografie uvádím průměry kmenů ve výčetní výšce 110 cm: č. 1 (mimo řadu stojící).- 14,5 cm; č. 2.- 16,1 cm; č. 3.- 13,2 cm; č.4.- 12,2 cm; ;  č. 5.- 21,0 cm. Tyto kamelie ovšem rostly ve volné půdě v době měření teprve 49 let, když předtím byly omezovány pěstováním v nádobách, a proto byly jistě i po léta radikálně seřezávány. Kdyby rostly ve volné půdě 4x déle, alespoň ta nejsilnější z nich (nyní průměr 21 cm) by byla určitě podstatně tlustší než kterýkoli z pakmenů (resp. větví) kamelie v Pillnitz!

 

Jsou tedy liberecké kamelie v pravém slova smyslu unikátní?

Stáří těchto kamelií dle podložené domněnky hraničící s jistotou je přes 200 let. Je proto nutno počítat je také k nejstarším v Evropě, jako dědictví z doby kolem r. 1800. Po stránce historie šlechtění jde tudíž jistě o originální japonské archaické odrůdy. Každý exemplář je jiný (viz foto), a proto tyto kamelie musejí být oceňovány jako skupina rozličných orientálních odrůd z dávné doby. Nic tak vzácného se nezachovalo jinde ve střední Evropě, a nejspíše ani v teplejších zemích s možným pěstováním kamelií volně v zahradách. Z hlediska historického i genetického významu tedy má tato skupina kamelií v Liberci nevyčíslitelnou hodnotu; je to unikát.

 

Výběr kamelií ze světového sortimentu v Botanické zahradě.

Téma "kamelie" obnáší v BZ Liberec ještě 25 druhů a odrůd, přísně vybraných s ohledem na omezený prostor v pavilonu I – Květnice, kde jsou trvale vystaveny . Většinu z nich, včetně údajů o původu, charakterizují připojené fotografie, pořízené tamtéž.

Camellia x williamsii ´Black Lace´; USA r. 1971 Camellia x williamsii ´Black Lace´; USA r. 1971 C. japonica ´Midnight´; USA r. 1965 C. japonica ´Midnight´; USA r. 1965 C. japonica ´Elegans Splendor´; USA r. 1972 C. japonica ´Elegans Splendor´; USA r. 1972
C. japonica ´Brushfield's Yellow´; Austrálie r. 1970 C. japonica ´Brushfield's Yellow´; Austrálie r. 1970 C. japonica ´Mathotiana Alba´; Belgie r. 1858 C. japonica ´Mathotiana Alba´; Belgie r. 1858 C. japonica ´Alba Simplex´; Anglie r. 1813 C. japonica ´Alba Simplex´; Anglie r. 1813
Camellia japonica ´Bob Hope´; Kalifornie 1972 Camellia japonica ´Bob Hope´; Kalifornie 1972 C. japonica 'Adolphe Audusson'; Francie r. 1910 C. japonica 'Adolphe Audusson'; Francie r. 1910 C. reticulata ´Dr.Clifford Parks´; USA r. 1972 C. reticulata ´Dr.Clifford Parks´; USA r. 1972
C. japonica ´Yours Truly´; USA r. 1947 C. japonica ´Yours Truly´; USA r. 1947 C. japonica ´Otome´; Japonsko, konec 18. stol. C. japonica ´Otome´; Japonsko, konec 18. stol. C. japonica ´Chandleri Elegans´; Německo r. 1897 C. japonica ´Chandleri Elegans´; Německo r. 1897
Camellia ´Mikuni-no-homare´; Japonsko 1961 Camellia ´Mikuni-no-homare´; Japonsko 1961 C. sasanqua ´Tai-shuhai´; Japonsko cca r. 1960 C. sasanqua ´Tai-shuhai´; Japonsko cca r. 1960 Camellia ´Sweet Emily Kate´; Austrálie 1987 Camellia ´Sweet Emily Kate´; Austrálie 1987
C. japonica ´Momijigari´; Japonsko r. 1958 C. japonica ´Momijigari´; Japonsko r. 1958 Camellia sasanqua ´Yuletide´; Kalifornie 1963 Camellia sasanqua ´Yuletide´; Kalifornie 1963 C. japonica ´Pink Herme´; USA r. 1932 C. japonica ´Pink Herme´; USA r. 1932
Camellia japonica ´Il Tramonto´; Itálie 1858 Camellia japonica ´Il Tramonto´; Itálie 1858 Camellia japonica subsp. rusticana ´Icharaku´; Japonsko 1966 Camellia japonica subsp. rusticana ´Icharaku´; Japonsko 1966 Camellia cuspidata Camellia cuspidata
C. nitidissima; botanický druh C. nitidissima; botanický druh  Camellia sinensis (čajovník čínský) Camellia sinensis (čajovník čínský) Plantáž gruzínského čaje, odkud byla dovezena sazenice do BZ. Plantáž gruzínského čaje, odkud byla dovezena sazenice do BZ.

  

 << zpět na úvodní stránku                      přehled dalších satelitních stránek >>

 

 

 
© J. M. POST