fotogalerie

ROSTLINY NAHOSEMENNÉ V BOTANICKÉ ZAHRADĚ 

 

Rostliny tvořící sice semena, ale ještě nikoli květy a plody, se označují rostliny nahosemenné (Gymnospermae). K tomuto zdokonalení (květům a plodům), známému až u ještě dokonalejších rostlin krytosemenných, vývojově nedospěly.  

  • Rostliny nahosemenné nepovažujme  za příbuzensky spřízněnou přirozenou systematickou jednotku; jsou tzv. vývojovým stupněm, tj. skupinou rostlin dosáhnuvších podobné dokonalosti. Nahosemenné rostliny jsou dokonalejší než rostliny výtrusné.
  • Místo květů mají nejčastěji šištice toho, anebo onoho pohlaví.  Samčí šištice jsou složené z prašných plodolistů. Samičí šištice jehličnanů jsou složené z dřevnatých šupin, kdežto u kejákovitých (Zamiaceae, z příbuzenstva cykasů) jsou z dužnatých plodolistů. U tisů (Taxus) jsou samičí šištice redukované až v jedinou šupinu, která dužnatí v míšek, vypadající jako červená bobule. Přesto je semeno holé, v plodu neuzavřené, stále viditelné otvorem v míšku. U cykasů jsou semena na okrajích volných plodolistů, uspořádaných v rozložené šroubovici. U jinanu je semeno na stopce, zcela holé, a přitom s dužnatým osemením (takže se zdá být peckovicí, kterou ovšem není).
Cycas edentata, samčí šištice; pavilkon H. Cycas edentata, samčí šištice; pavilkon H. Zamia kickxii, samičí šištce; pavilon A nahoře. Zamia kickxii, samičí šištce; pavilon A nahoře.
Pinus lambertiana, zralá semenící šiška; vitrína v pavilonu A. Pinus lambertiana, zralá semenící šiška; vitrína v pavilonu A. Pinus sabiniana, zralá semenící šiška; vitrína v pavilonu A. Pinus sabiniana, zralá semenící šiška; vitrína v pavilonu A.

 

V expozicích Botanické zahrady jsou zastoupeny všechny recentní vyšší systematické jednotky nahosemenných, a také fosílie vymřelých. Jsou představeny dále: 

 

Vymřelé nahosemenné z permokarbonských vrstev (viz vitrína před pavilonem H): kordait (zcela končící vývojová větev), walchie (přímá předchůdkyně araukarioidních jehličnanů pokračujících do recentu), cykasotvará dřevina (perspektivní hlavně pro následující druhohory).   

kordait kordait walchie walchie cykasotvará cykasotvará

  

Evolučně izolované zvláštní nahosemenné ze třídy Gnetopsida, nesoucí některé odvozené, překvapivě pokročilé znaky, jakoby směřující ke krytosemenným: Gnetum gnemon (viz pavilon G), Welwitschia mirabilis (viz pavilon A nahoře), Ephedra distachya (viz venkovní expozice "Design v duchu přírody"). 

Liánovec stromovitý (Gnetum gnemon) Liánovec stromovitý (Gnetum gnemon) Gnetum gnemon Gnetum gnemon
Chvojník dvouklasý (Ephedra distachya) Chvojník dvouklasý (Ephedra distachya) Ephedra distachya.JPG Ephedra distachya.JPG
Welwitschie podivná (Welwitschia mirabilis) v expozici BZ. Welwitschie podivná (Welwitschia mirabilis) v expozici BZ. Welwitschia mirabilis v přírodě (J. Afrika, foto Z. Vobořil). Welwitschia mirabilis v přírodě (J. Afrika, foto Z. Vobořil).
Samčí šištice welwitschie v BZ. Samčí šištice welwitschie v BZ. Pařezovitý stonek a listy s neukončeným růstem. Pařezovitý stonek a listy s neukončeným růstem.

 

Rostliny cykasotvaré, obsahující dnes jen čeledi Cycadaceae, Zamiaceae a Stangeriaceae, byly v maximálním rozvoji v druhorách, kdežto dnes jsou považovány za "žijící zkameněliny". Některé patří k nejohroženějším druhům světa a zde zobrazený Microcycas calocoma je unikátem evropského významu. 

Cycas edentata se samčí šišticí. Pavilon H. Cycas edentata se samčí šišticí. Pavilon H. Cycas circinalis s plodolisty a dvěma semeny. Pavilon H. Cycas circinalis s plodolisty a dvěma semeny. Pavilon H.
Zamia roezlii v pavilonu E. Zamia roezlii v pavilonu E. Zamia roezlii, samčí šištice. Zamia roezlii, samčí šištice.
Bowenia spectabilis v pavilonu C. Bowenia spectabilis v pavilonu C. Bowenia spectabilis, samčí šištice. Bowenia spectabilis, samčí šištice.
Encephalartos villosus v pavilonu A nahoře. Encephalartos villosus v pavilonu A nahoře. Encephalartos villosus, samčí šištice. Encephalartos villosus, samčí šištice.
Lepidozamia peroffskyana v pavilonu H. Lepidozamia peroffskyana v pavilonu H. Lepidozamia peroffskyana, samčí šištice. Lepidozamia peroffskyana, samčí šištice.
Macrozamia lucida se samičí šišticí, v pavilonu H. Macrozamia lucida se samičí šišticí, v pavilonu H. Macroz. lucida, samčí šištice. Macroz. lucida, samčí šištice.
Microcycas calocoma v pavilonu H. Microcycas calocoma v pavilonu H. Microcycas calocoma, samčí šištice. Microcycas calocoma, samčí šištice.
Dioon edule v pavilonu A nahoře. Dioon edule v pavilonu A nahoře. Dioon edule, rozebraná samičí šištice. Dioon edule, rozebraná samičí šištice.
Ceratozamia mexicana v pavilonu H. Ceratozamia mexicana v pavilonu H. Ceratozamia mexicana, samčí šištice. Ceratozamia mexicana, samčí šištice.

 

Starobylé jehličnany z čeledi nohoplodovité (Podocarpaceae) v pavilonu H - Pravěk. Velmi stará a specializovaná vývojová větev. Spolehlivě jsou doloženy z druhohor, optimum měly ve třetihorách.

Nohoplod žebernatý (Podocarpus costalis) Nohoplod žebernatý (Podocarpus costalis) Nageia nagi (Nageia nagi) Nageia nagi (Nageia nagi)
Nohoplod střechovitý (Podocarpus imbricatus) Nohoplod střechovitý (Podocarpus imbricatus) Rutye Mannova (Afrocarpus mannii) Rutye Mannova (Afrocarpus mannii)

 

Hlavotis japonský (Cephalotaxus harringtonia), reprezentant evolučně izolovaného starobylého řádu s jedinou čeledí Cephalotaxaceae, doloženou z druhohor. (Přirovnání k tisovitým není oprávněné.)

Hlavotis japonský (Cephalotaxus harringtonia) v alpinu. Hlavotis japonský (Cephalotaxus harringtonia) v alpinu. Spodní větvička hlavotisu. Spodní větvička hlavotisu. Vrcholové větvičky hlavotisu. Vrcholové větvičky hlavotisu.

 

 

Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), poslední reprezentant druhohorní čeledi Ginkgoaceae. Počítá se k jehličnanům, kde je zcela izolovaný jako zakončení velmi staré evoluční větve. Považován za "žijící zkamenělinu". Strom je v alpinu, vyšlechtěné odrůdy v "Orientální zahradě".

Ginkgo biloba cv. Fastigiata Ginkgo biloba cv. Fastigiata Ginkgo biloba cv. Pragensis Ginkgo biloba cv. Pragensis
G. biloba cv. Fastigiata G. biloba cv. Fastigiata G. biloba cv. Pragensis G. biloba cv. Pragensis

 

 

Starobylé jehličnany z čeledi blahočetovité (Araucariaceae). Velmi stará a specializovaná vývojová větev. Spolehlivě jsou doloženy z konce prvohor, optimum měly v druhohorách.

Blahočet úzkolistý (Araucaria angustifolia), pavilon H. Blahočet úzkolistý (Araucaria angustifolia), pavilon H. Blahočet araukánský (Araucaria araucana), pavilon I. Blahočet araukánský (Araucaria araucana), pavilon I. Blahočet ztepilý (Araucaria excelsa), pavilon I. Blahočet ztepilý (Araucaria excelsa), pavilon I.
Damaroň mohutná (Agathis robusta), pavilon H. Damaroň mohutná (Agathis robusta), pavilon H. Wollemie vznešená (Wollemia nobilis), pavilon H. Wollemie vznešená (Wollemia nobilis), pavilon H. Větévka wollemie. Větévka wollemie.

 

 

Moderní jehličnany (řád Pinales) jsou v Botanické zahradě uplatněny především ve venkovních partiích včetně alpina, a sice buď v botanických druzích, anebo v kultivarech. 

Cypřišek nutkajský (Chamaecyparis nootkatensis ´Pendula´) Cypřišek nutkajský (Chamaecyparis nootkatensis ´Pendula´) Jalovec čínský (Juniperus chinensis ´Plumosa Aurea´) Jalovec čínský (Juniperus chinensis ´Plumosa Aurea´) Mikrobiota křížolistá (Microbiota decussata) Mikrobiota křížolistá (Microbiota decussata)
Smrk ztepilý (Picea abies ´Virgata´) Smrk ztepilý (Picea abies ´Virgata´) Smrk Brewerův (Picea breweriana) Smrk Brewerův (Picea breweriana) Smrk Engelmannův (Picea engelmannii ´Fendleri´) Smrk Engelmannův (Picea engelmannii ´Fendleri´)

 

 

Kuriozními jehličnany jsou unikátní jalovec čínský ve tvaru bonsaje (k vidění dočasně na výstavách) a pamětihodné druhy cypřišů pěstované ve skleníkovém pavilonu I.

Jalovec čínský (Juniperus chinensis ´Echiniformis´), bonsaj. Jalovec čínský (Juniperus chinensis ´Echiniformis´), bonsaj. Cypřiš pravý (Cupressus sempervirens) Cypřiš pravý (Cupressus sempervirens) Cypřiš tassilský (Cupressus dupreziana) Cypřiš tassilský (Cupressus dupreziana)
  • Unikátní bonsaj do Evropy přivezl z Japonska roku 1882 hrabě Karl Stubenberg, který měl zálibu v botanice. Tehdy musela být alespoň stoletá, jestliže byla opravdu cenným exemplářem, hodným obtížného transportu až z Dálného východu. Zprvu se bonsaj nacházela ve Vídni. Do Čech ji podle jedné verze záhy převezl sám hrabě Stubenberg, podle druhé jeho manželka Pavlína až roku 1928. Měl to být noblesní dar bratru hraběte Karla, žijícímu v Letohradu ve východních Čechách. V Letohradu se o bonsaj staral panský zahradník pan Tříletý. Ten ji k stáru nakonec svěřil svému příteli, panu učiteli Josefu Kudláčkovi. Pan učitel ji roku 1977 věnoval Botanické zahradě Liberec a ve svém dopise napsal: "Kdybych ji od p. Tříletého nedostal, byla by již dávno skončila na ohýnku jako roští."
  • Cypřiš pravý (Cupressus sempervirens) je jehličnan spojený se starověkými kulturami, poskytoval dříví stavitelům pyramid. Cypřiš tassilský (Cupressus dupreziana) souvisí s ještě dávnějšími kulturami, jež obývaly Saharu v prehistorii, kdy tam ještě byla zelená savana. Lidé zanechali v pohoří Tassili, v nitru žhavé Sahary, jako zprávu o tom svoje kresby na skalách. Tam, v naprosté izolaci, byly objeveny i tyto převzácné cypřiše, s kmeny silnými až 2,5 m. Dnes jsou domorodými Tuaregy silně poničené.  

 

EPILOG: Jestliže nahosemenné byly překonány ještě dokonalejšími krytosemennými, neznamená to, že jsou vesměs nemoderní. Také v současných podmínkách na planetě Zemi jsou tu a tam tak úspěšné, že se stávají dominantními rostlinami. Příkladem je severská tajga v Asii i Severní Americe, stupeň kosodřeviny s borovicí klečí v Krkonoších, lesy sekvojí a sekvojovců v Kalifornii apod. (MS)

Borovice kleč (Pinus mugo) v alpinu BZ. Borovice kleč (Pinus mugo) v alpinu BZ. Sekvoj vždyzelená (Sequoia sempervirens) v pavilonu I. Sekvoj vždyzelená (Sequoia sempervirens) v pavilonu I. Sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum) vystavovovaný jako bonsaj. Sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum) vystavovovaný jako bonsaj.

 

 
© J. M. POST