Rod Sempervivum.
■ Stručná charakteristika.
Lidé věřili, že kde jsou tyto rostliny vysazeny na střeše nebo zdi, tam blesk netřískne. Právě z toho je odvozeno české jméno "netřesky". Vědecké jméno "Sempervivum" znamená "vždyživý", jsouť netřesky, rostouce ponejvíce na skalách, výtečně vybaveny k přežívání sucha, sluneční výhně i zimních mrazů. Vystačí s minimální vrstvou půdy a při oslunění mohou být přehřáty až na 50 °C. Spolu s příbuznými rozchodníky (Sedum) jsou tím předurčeny k uplatnění při tvorbě ekologicky a esteticky zajímavých "zelených střech" v soudobé architektuře nebo k osazování spár v ozdobných zdech a celoročně vzhledných přenosných dekoračních mís.
■ Kolik jich je a odkud pocházejí.
Areál rodu leží v Evropě a přesahuje poněkud do Asie a Afriky. Druhově nejbohatší jsou Alpy, balkánská a turecká pohoří, a také Kavkaz. V přírodě roste pouhých 57 druhů, ale kříženců bylo vytvořeno nepřeberné množství. Vyšlechtěné odrůdy netřesků mívají pochybná jména, neboť jako oblíbené skalničky bývají i vysévány. Vlastnosti si ovšem zachovávají jen při vegetativním množení. (Viz též fotogalerii.)
■ "Jakonetřesky".
Exotické, a přitom nápadně podobné příbuzenstvo mají netřesky na Kanárských ostrovech a na Madeiře (rody Aeonium a Greenovia) a ve Střední Americe (rod Echeveria). Tyto skleníkové "jakonetřesky" lze též ve velkém počtu druhů vidět v Botanické zahradě, a sice v horní etáži skleníků (pavilony A a B).
Netřeskům podobné rostliny jsou také teplomilné evropské druhy z nepočetných rodů Orostachys, Rosularia a Umbilicus. Některé netřesky jsou oddělovány do rodu Jovibarba.
|
|