Botanická zahrada
Liberec
fotogalerie
 

NOVINKY:

11. listopadu: 

Dnešní zajímavosti v "Květnici".

Pavilon I je opravdu plný nápadných kvetoucích rostlin. Nespatřujte v tom zlomyslnost, jestliže upozorňuji právě na rostlinku s droboučkými kvítky. Museli byste si lehnout na mokrý chodník vedoucí pavilonem, abyste pořídili fotografii zhruba centimetrového kvítku. Uvádím ji na prvním místě proto, že včera přišel dotaz jedné fotografující návštěvnice právě na tuto rostlinu. Jde o druh Pratia nummularia, příbuzný lobelkám, tedy patřící do čeledi zvonkovité (Campanulaceae). Pochází z horských poloh v tropech jižní Asie. Není pěstována nijak často, i když je ozdobná, zejména fialovými plody. Nenalezlo se proto pro ni dosud české jméno (chybí např. v "Botanickém slovníku rodových jmen cévnatých rostlin"; Skalická, Větvička et Zelený  2012).

Právě též kvetoucí řemenatka Gardenova (Clivia gardenii) je u nás prakticky zcela neznámá, vedle naopak oblíbené a často pěstované "klívie" Clivia miniata. Všechny 4 existující druhy řemenatek pocházejí z lesů Jižní Afriky. Clivia je pojmenována po vévodkyni z Northumberlandu, lady Charlotte Cliveové, která vypěstovala první květy rostliny tohoto rodu v Anglii. Druhový přívlastek připomíná majora Roberta Gardena, který v letech 1848 - 1853 sloužil jako voják v jihoafrickém Natalu. Řemenatka Gardenova byla v Africe téměř vysbírána, protože v lidovém léčitelství se užívala při porodních komplikacích a věřilo se také, že pomáhá po hadím uštknutí. Podle moderních toxikologů jsou ovšem obsahové látky této řemenatky velmi nebezpečné lidskému zdraví.  

Kladivník nádherný (Cestrum elegans) je tak krásný keř, že jej již pouhé tři roky po objevu druhu r. 1837 v Mexiku pěstovali v Anglii. Tamtéž roku 1975 obdržel prestižní cenu "Award of Merit". Jeho pěkné vlastnosti můžete ocenit právě nyní v Botanické zahradě. Jeho špatné vlastnosti uvádím zde: 1) Všechny jeho části jsou jedovaté, neboť patří do čeledi lilkovité, kde máme nejen brambor nebo rajče a papriku, ale také osvědčené prostředky středověkých traviček a čarodějnic - blín, mandragoru, potměchuť, kustovnici, rulík, pablen, durman a - ministerstvo zdravotnictví varuje - také tabák. Nesmějte se, tabák zapalovali zahradníci ve skleníku ještě za první republiky, když chtěli rostliny zbavit mšic. Mšice vystavené dýmu z tabáku padají jako omráčené, jenom člověk si v tom libuje a tentýž dým vypouští ústy i nosem!

2) Když už jsem v těch pomluvách, upozorňuji, že kladivník nádherný je v seznamu invazních druhů. Kdo neví, co to je, poučení nalezne v aktuálním speciálním čísle časopisu Živa 2018/5. Jestli se americký druh zavleče někam jinam do tropů, může nám to být ukradené. To jsem si říkal také, dokud mne kladivník nepraštil jako kladivo! Představte si: V centrální vysočině Cejlonu (stát Srí Lanka) naše malá (dvoučlenná) výprava, za nemalý peníz na dopravu a vstup do národního parku, zkoumala unikátní vegetací se spoustou endemických druhů. Tedy těch, které jinde na světě, nakonec ani jinde na samotném Cejlonu, neuvidíte. A z těchto převzácných rostlinných společenstev hned za vstupem národního parku trčely a kvetly keře kladivníku, toho nežádoucího cizáka! Když mi zkazily dojem a uvědomil jsem si, že invazní druh se bude šířit a nikdo jej již nevymoří, býval bych zaplakal. Úplně mne omráčilo to, že hloupý člověk takto uškodil přírodě i tam, kde se nachází místo zvané i v mapách "Konec světa"! (Od těch dob vím, že lidské blbosti nelze utéct, již není kam, střetu s ní se nelze vyhnout ani na Konci světa.)  

Pratia nummularia Pratia nummularia Pratia nummularia Pratia nummularia
Řemenatka Gardenova (Clivia gardenii) Řemenatka Gardenova (Clivia gardenii) Řemenatka Gardenova (Clivia gardenii) Řemenatka Gardenova (Clivia gardenii)
Kladivník nádherný (Cestrum elegans) Kladivník nádherný (Cestrum elegans) Kladivník nádherný (Cestrum elegans) Kladivník nádherný (Cestrum elegans)

 

… a napravo nevidíte ….. 

Tak by asi musel komentovat průvodce (kdybychom nějakého zaměstnávali) kvetoucí kuriózní rostlinu v pavilonu E, na niž je třeba upozornit pro její vzácnost. Není to nijak drobná rostlina a zve se drakontyum obří (Dracontium gigas). Je to áronovitá rostlina s hlízou v půdě, jež střídá období růstu , kdy tvoří jediný stromkovitě vypadající list, a období květu, kdy jí list uvadne. Drakontyum lze pozorovat, když se v pavilonu postavíte vedle kmene papáje (melounového stromu), rostoucí přímo u cesty. Lze pořídit i stejnou fotografii, jakou jsem udělal k této zprávě, ovšem je k tomu potřeba objektiv s dlouhou ohniskovou vzdáleností, anebo vhodný zoom. Dnes jsem květenství také změřil. Celé má výšku přesně 90 cm a samotný toulec z toho činí přesně 50 cm a má v nejširší části šířku 18 cm.   

Květenství je palicovité a má dvě patra: nahoře jsou květy samčí, níže pak květy samičí. Je ukryto na dně toulce, kam rostlina láká mrchožravé brouky a vajíčka kladoucí mouchy, neboť v určitých časech během svého vícedenního kvetení mrtvolně páchne. Píši o drakontyu pokaždé, když vykvete, protože mám k němu také blízký vztah. Nejsem nekrofil, ale jde o obyčejnou ješitnost. Když jsem před x lety (číslo se neříká) převzal vládu nad sbírkami Botanické zahrady, byl zde jediný napůl zmírající exemplář uvedené rostliny. Ani v příštích letech se nedařilo objevit, v čem je chyba. Hlíza sice trochu zesílila, ale pak ji postihovala hniloba. Navození suchých podmínek v době, kdy je hlíza bezlistá, mělo vždy za následek scvrknutí a oslabení. Přípravky na ochranu rostlin proti hnilobám také nezabíraly. Nakonec bylo tajemství úspěchu odhaleno a od té doby drakontyum pravidelně kvete, a také se vegetativně rozmnožuje. 

... a napravo nevidíte ... ... a napravo nevidíte ... List drakontya dnes. List drakontya dnes.
Toulec skrývající květenství. Toulec skrývající květenství. Palicovité květenství. Palicovité květenství.

 

 

 

 Zpět na Novinky

 
© J. M. POST