Botanická zahrada
Liberec
fotogalerie
 

NOVINKY:

20. listopadu: 

Půvabná společnost v pavilonu G.

Jde o společnost, která obklopuje stromkovitý list zmijovce titánského. Tam musí být uplatněny byliny s mělkými kořeny. Vhodné jsou například begonie. Mezi nimi je několik vzácností, zejména však Begonia fuscisetosa. Její listy jsou obdařeny hrotitými výčnělky, které budí zdání, že jsou velice žahavé. (Nejsou.) Tato begonie byla objevena r. 1991 na Borneu na území sultanátu Brunei, u řeky Temburong. Detailní fotografie ukazuje, jak je půvabná.

Přímo u cesty je jedna z netýkavek, které jsou zkombinovány s begoniemi. Pochází z Indie, kde roste v pohoří Western Ghats. Ráda se uchycuje na mechem porostlých kmenech a v takové situaci byla objevena. Vlivem toho dostala svoje nepravdivé jméno, hlásající, že je cizopasná čili parazitická. (Není.) Ve skutečnosti je to rostlina přisedavá (epifyt), takže strom jí slouží jen jako nosič (forofyt). Právě jsme pokusně jeden exemplář této netýkavky uchytili také na železobetonovou imitaci stromu. Poroste-li tam zdárně, bude to nejlepší důkaz, že cizopasit nepotřebuje.

Begonia fuscisetosa Begonia fuscisetosa Begonia fuscisetosa Begonia fuscisetosa
Netýkavka cizopasná (Impatiens parasitica) Netýkavka cizopasná (Impatiens parasitica) Impatiens parasitica Impatiens parasitica

 

Připomínka antilských večerů a dlouhých nocí.

Omamné kouzlo Antil v sobě má solandra dlouhokvětá, mohutná dřevnatá liána s trubkovitými květy. Začínají vonět večer, a potom přes celou noc kokosovou vůní přitahují své sexuální partnery. Je to rostlina chiropterogamní, a tak těmi partnery jsou malí netopýři, specializovaní na obživu z různých květů podobně přizpůsobených rostlin. Jde o koevoluci, tedy současný vývoj sobě prospívajících partnerů - rostliny a živočicha.  

Netopýr musí být nalákán tak hluboko do květu, aby se mu hlavička poprášila pylem. Při návštěvě dalšího květu se dotkne lepkavé blizny, vytrčené na dlouhé čnělce až ven z květu. Ve snaze dosáhnout jazykem až na nektar na dně květní trubky, převezme další dávku pylu. Již jsem stejně setřel všechen poetický dojem ze slibného začátku této zprávy, a tak tomu "nasadím korunu": Netopýr má funkci vektoru genů. Usměrněně přenáší dědičné vlohy mezi různými solandrami. Milostné snoubení těchto rostlin tedy dopadá velmi zvláštně: "Posílám Ti, má lásko, svoje geny v tomto prášku, jenž Ti bude předán mým chlupatým mlsným a přelétavým poslem. Přijmi tedy moje pozdravy, nakrm jej a pošli dál!"

Abych nezapomněl: Nyní solandra bohatě kvete v pavilonu E.

Solandra dlouhokvětá (Solandra longiflora) Solandra dlouhokvětá (Solandra longiflora) Solandra longiflora Solandra longiflora
Před odkvětem. Před odkvětem. No comment. No comment.

 

  

Nevděk! (Fejeton)

Před nějakými roky jsem navštívil Botanickou zahradu Univerzity v Leidenu. Nemohl jsem přehlédnout mně tehdy neznámou rostlinu, zvanou Malvaviscus arboreus. Květy měly svítivě rudou barvu a tvar Kaplanovy turbíny; nikdy se více neotvírají. 

Poprosil jsem tamějšího šéfa zahradníků, svého pozdějšího přítele, o několik větviček k rozmnožení pomocí řízků. Od té doby se ibiškovec, jak se tento keř až stromek česky jmenuje kvůli příbuznosti s ibišky, pěstuje také u nás, v Liberci. Když se osazovaly v roce 1999 první z nově postavených skleníkových pavilonů, byl ibiškovec umístěn blízko u cesty, aby jej návštěvníci mohli obdivovat. Jenomže čas plynul, do sbírek přibývaly další a další vzácnosti a zvláštnosti, a tak na tom důležitém místě v pavilonu jsou dnes větší rarity. A ibiškovec? Ten je "uklizen" až v pozadí pavilonu, kde není ani vidět. Máme jej prostě v sortimentu a na množárenských plochách v zázemí pro něj také není místo. Tomu se dá říci jenom NEVDĚK! Snad mne můj leidenský přítel neprokleje! Musí mi věřit, že mne často při změnách v uspořádání rostlin bolí srdce a trápí svědomí.

Ibiškovec stromkovitý (Malvaviscus arboreus) Ibiškovec stromkovitý (Malvaviscus arboreus) Pohled odspodu. Pohled odspodu. Malvaviscus arboreus Malvaviscus arboreus

 

 Zpět na Novinky

 
© J. M. POST