fotogalerie
 

NOVINKY:

23. října: 

Z pokladů botanické zahrady: brazilský hvězdník.

Jistě znáte, anebo doma pěstujete hvězdník, i když mu možná říkáte vžitějším latinským jménem Hippeastrum. Ty velké, na jaře za oknem kvetoucí červené, růžové, anebo i bílé zvonce na dlouhém stvolu vyrašeném z ještě skoro bezlisté velké cibule. Širší okolí Rio de Janeira je součástí vývojového centra tohoto rodu. Rodičovské druhy pokřížené za vzniku těchto pěstovaných hybridů tam rostou v územích s výraznou suchou klimatickou periodou, a proto prodělávají přes zimu vegetační klid. Ve vlhkém pralese by nikdo žádný hvězdník opravdu nečekal, natož pak uchycený vysoko na stromě!

Brazílie r. 2000: Na kmeni, spolu s orchidejemi, jakousi nekvetoucí bromeliovitou rostlinou rodu Vriesea a vzácnou epifytickou begonií, tkvěla pevně uchycená cibule se třemi řemenovitými listy, nepochybně opravdu patřící hvězdníku. K životu nepotřeboval vůbec žádnou zeminu, žádný korunový humus v úžlabí větví. Dokázal růst jako obligátní epifyty na holé borce. Pomyslel jsem si, že jsem asi už z veškeré námahy vynaložené k dosažení tohoto místa v mrákotách. Hvězdník vzešlý z fantasmagorie! V pralese jsem později nalezl v dosažitelné výšce prasklý semeník s posledními semeny, plochými, s lemem umožňujícím plachtění ve vzdušných proudech. Většina semen byla již rozptýlena a zajistila novou generaci, a tak těch několik zbylých mohlo se mnou zaletět až do Evropy, za účelem botanického určení druhu. Byl jsem na to zvědav 5 let, než se podařilo vypěstovat dospělý, kvetoucí exemplář. To Hippeastrum vykvetlo, ale zeleně! Takové velkokvěté rostliny obyčejně zeleně nekvetou, to by se nemusely po desítky milionů let vyvíjet z obyčejných zelených listů barevné květní plátky k lákání opylovačů - hmyzu nebo kolibříků. To spíš nějaké drobnokvěté, s květy redukovanými kvůli zvláštní biologii opylování. Květy Hippeastrum calyptratum, neboť tak bylo botanicky určeno, má ale květy měřící na délku 105 mm a na šířku 93 mm. Měřil jsem to dnes, neboť právě podruhé v historii Botanické zahrady kvete. Píši o něm přesto, že není vystaveno v expozicích, neboť i o mimořádných pokladech z depozitářů by se mělo referovat.

Proč jsou ty velké zvoncovité květy s ven vytrčeným pestíkem a tyčinkami jen zelené? V přírodě jsou totiž opylovány specializovaným druhem netopýra, živícího se nektarem. Jen takový opylovač dokáže manévrovat ve složité struktuře pralesa a nalézat tyto rostliny ve velkých vzdálenostech od sebe.

Hippeastrum calyptratum r. 2005. Hippeastrum calyptratum r. 2005. Hippeastrum calyptratum nyní. Hippeastrum calyptratum nyní. Šířka květu 93 mm. Šířka květu 93 mm.
Prales v pohoří Serra dos Orgaos. Prales v pohoří Serra dos Orgaos. Serra dos Orgaos. Serra dos Orgaos. Hvězdník v přírodě, rostoucí na kmeni. Hvězdník v přírodě, rostoucí na kmeni.

 

 

Tučnice moctezumská - rostlina s příběhem.

Nyní v pavilonu D - masožravé rostliny kvete několik exemplářů mexické masožravé rostliny tučnice moctezumské, objevené relativně nedávno v Mexiku a vědecky popsané teprve r. 1994. Má mnoho společného právě s Botanickou zahradou Liberec. Redakce časopisu Acta Botanica Mexicana se r. 1994 obrátila na autora této zprávy se žádostí o odbornou oponenturu (recenzi) manuskriptu, zmíněného vědeckého popisu nově objeveného druhu. V rukopise byla zmínka i o tom, že naleziště se nalézá v ohrožení kvůli stavbě přehrady s vodní elektrárnou v kaňonu Rio Moctezuma. Napsal jsem tedy profesoru S. J. Ruizovi, jednomu ze spoluautorů popisu, že v takovém případě by měli v přírodě sebrat semena a zaslat je některé mexické botanické zahradě. Tak by se kriticky ohrožený druh zachoval alespoň v kultuře. Pan profesor ale semena zaslal přímo do Liberce, protože mu byl znám zdejší předešlý úspěšný záchranný výzkum jiné tučnice (P. bohemica). S využitím laboratorní metody mikropropagace ve sterilních podmínkách byla brzy namnožena i tučnice moctezumská a liberecká BZ tedy byla první na světě, která nový druh vypěstovala. Všechny rostliny tohoto druhu v botanických zahradách světa mají původ v Liberci! Jde o rostlinu nejen vzácnou a zajímavou svou masožravostí a dalšími ekologickými zvláštnostmi, ale i krásnou.

Tučnice moctezumská (Pinguicula moctezumae) Tučnice moctezumská (Pinguicula moctezumae) Ostruhatý květ. Ostruhatý květ.

 

 

Vzácné rosnatky, o nichž se píše!

V severovýchodním  cípu Austrálie je malé území s tropickým deštným lesem a v něm rostou tři druhy prazvláštních masožravých rosnatek, přizpůsobených stínu: rosnatka stínomilná (Drosera schizandra), r. Adélina (D. adelae) a r. rozrůstavá (D. prolifera). Právě se mi dostalo do ruky poslední číslo časopisu Carnivorous Plant Newsletter, kde je na obálce rosnatka stínomilná a uvnitř článek o přírodních stanovištích této rosnatky i zmíněných druhů příbuzných. O těchto rosnatkách se píše proto, že pěstitelům špatně rostou, ba hynou, obzvláště právě D. schizandra

Zmíněný odborný časopis. Zmíněný odborný časopis. Rosnatky v expozici BZ. Rosnatky v expozici BZ.

Naše Botanická zahrada tyto druhy téměř každoročně poskytuje jiným botanickým zahradám světa a po opakovaných neúspěších třebas o vícekrát. Myslím, že pěkné porosty všech těchto tří druhů v naší expozici v pavilonu D by měl každý zasvěcený entuziasta i odborník ocenit, a to se také děje.

Rosnatka stínomilná (Drosera schizandra) Rosnatka stínomilná (Drosera schizandra) Rosnatka Adélina (Drosera adelae) Rosnatka Adélina (Drosera adelae) Rosnatka rozrůstavá (Drosera stolonifera) Rosnatka rozrůstavá (Drosera stolonifera)

 

  Zpět na Novinky

 
© J. M. POST