Botanická zahrada
Liberec
fotogalerie
 

NOVINKY:

29. dubna: 

Další neobyčejný zmijovec dnes rozkvetl.

Dnes rozkvetlo v "Pavilonu prof. Jana Jeníka" květenství zmijovce pivoňkolistého (Amorphophallus paeoniifolius). Toulec má široký přesně 30 cm. Uprostřed je vidět mozkovitě laločnatý útvar, který slouží k lákání opylovačů. Pod ním je vidět pásmo samčích kvítků, a níže pak pásmo samičích kvítků. Podle údaje z literatury, mělo by květenství vydržet 4 až 5 dní.

Hlízu tohoto téměř nesehnatelného raritního druhu v zahraničí zakoupil a zahradě věnoval pan Martin Spousta.

Zatímco v Evropě jde o botanickou kuriozitu, v tropické Asii je tento zmijovec pěstován na polích pro velké jedlé hlízy, bohaté škrobem a proteiny. Hlízy jsou jedlé až po dokonalém uvaření, jinak by byly jedovaté. Existuje dokonce vědecká práce, podle níž lze extrakt z tohoto zmijovce používat proti mšicím. Jisté je, že je také znám v lidovém léčitelství.

Donedávna se předpokládalo, že tento lidmi uměle rozšířený druh pochází z Indie. Molekulární biologie však poskytla zajímavý poznatek, že indická populace má malou genetickou variabilitu, kdežto populace z ostrovní jihovýchodní Asie má variabilitu naopak velmi vysokou. Z toho se činí závěr, že původ  druhu je právě tam, kde je nejvyšší variabilita, tedy na ostrovech Indonésie. Odtud se pak druh dostal na jednu stranu až na Madagaskar, na druhou pak až na Novou Guineu.

Amorphophallus paeoniifolius Amorphophallus paeoniifolius Fertilní část květenství uvnitř toulce. Fertilní část květenství uvnitř toulce.

 

  

"Aztécké lilie" nyní kvetou v pavilonu I.

Sprekelie nejkrásnější (Sprekelia formosissima) pochází z Mexika a Guatemaly a má i triviální pojmenování uvedené v nadpisu. Poláci mají pro tuto rostlinu velmi přiléhavé jméno "pyšnica".

Pro vědu ji popsal již r. 1753 Linné a zařadil ji do rodu Amaryllis. Rod Sprekelia byl ustanoven až později, r. 1775, kdy německý botanik Lorenz Heister jím oslavil Johanna Heinricha von Spreckelsena (1691–1764), jenž poslal první exempláře do Evropy.  

Nyní je skupina těchto famózních rostlin vystavena v pavilonu I - Květnice. 

Sprekelia formosissima Sprekelia formosissima Sprekelia formosissima Sprekelia formosissima

 

 

Deštíček přišel, je tudíž na co koukat.

Ve skalce čili alpinu již nastalo víceméně normální kvetení. Půvabná aranžmá, ať už třebas prvosenek na travertinu, anebo tařice na čediči, jsou zřejmá z fotografií. Jsou tam i opravdové vzácnosti, jako nejkrásnější z poddruhů kosatce bezlistého (třetí foto zleva). Tento poddruh je endemitem Českého středohoří, jinde na světě tedy neroste. Je tak krásný, že může soupeřit s tropickými orchidejemi.  

Partie klasického alpina dnes. Partie klasického alpina dnes. Prvosenka lysá (Primula auricula) Prvosenka lysá (Primula auricula) Kosatec bezlistý čedičový (Iris aphylla subsp. fieberi) Kosatec bezlistý čedičový (Iris aphylla subsp. fieberi) Tařice skalní (Aurinia saxatilis) Tařice skalní (Aurinia saxatilis)

 

 

   

 Zpět na Novinky

 
© J. M. POST