Botanická zahrada
Liberec
fotogalerie
 

NOVINKY:

7. ledna: 

Napodobil jsem Sira Davida Attenborougha.

V pavilonu E stojí dnes a bude stát ještě zítra lešení. Probíhá tam totiž zahradnická úprava epifytů. Mezi nimi je i vzácná a podivuhodná orchidej, v níž bydlí tropičtí mravenci. Opravdu. Vžil jsem se do postavy svého oblíbence, Sira Davida Attenborougha, který si vždycky všechno v přírodě zkusí na vlastní kůži. Vylezl jsem totiž za asistence mladého kolegy, zahradníka specialisty Vítka,  na to vysokánské lešení, abych mohl zblízka pozorovat zmíněnou orchidej zvanou Schomburgkia tibicinis. Jak fascinující je to rostlina, vysvitne z následujícího výkladu:

Pro mravencomilné rostliny, omezované ve vývinu nedostatkem živin v prostředí, je důležitý i malý objem odpadních látek z malých mravenišť. Kolonie uvnitř speciálně adaptovaných rostlinných orgánů s dutinami čítají zpravidla jen několik set mravenců. Odpad z mravenišť je štěpen v přijatelné nízkomolekulární látky pomocí zpracovatelů humusu, jací normálně žijí i v povrchovém půdním horizontu (četní nepatrní členovci, bakterie, houby). Zmíněné dutiny, cizím termínem „domatia“ (sg. domatium, výslovnost „domátjum“), jsou vlastně komůrky. V nich rostliny poskytují pro mraveniště temný prostor s výhodným mikroklimatem (ochrana před vyplavením deštěm, tepelná izolace proti přehřívání na slunci, ideální vzdušná vlhkost). Mravencomilná orchidej Schomburgkia tibicinis má areál ve Střední Americe a odtud až do Venezuely a Kolumbie, kde roste v celkem drsném mikroklimatu na tropickém výsluní, jako epifyt vysoko na vyčnívajících vrcholech stromů, jindy v řídkých křovitých křivolesích, řidčeji na skalních výspách. Má proto tvrdé pahlízy a tlusté pevné listy a je spíše žlutozelená než zelená. Pahlízy jsou ovšem duté a mají dole otvor. Pro podobu s flétnou má druhový přívlastek „tibicinis“ čili „flétnistova“. Jistě tušíte, že když místo obvyklého pletiva se zásobou vody a živin má orchidej v pahlízách dutiny, jsou to komůrky pro mravence. Je tomu tak a o jejich obyvatelích existuje vědecká práce vzniklá po výzkumu silné populace orchideje na mexickém Yucatánu. Vyskytuje se tam v oblasti velmi chudých pobřežních písčin, jako epifyt ve velmi otevřených „hladových“ křivolesích na dunách. Zjištěná pozoruhodná fakta, doplnil ještě dalšího autor, podle nějž Schomburgkia tibicinis obsahuje nějakou látku, jež přiláká vhodného mravence (Neoponera villosa), v laboratorních podmínkách dokonce i k pouhému vyříznutému kousku pahlízy. Co je ještě podivnější, mravenci téhož druhu mohou osidlovat i bromeliovitou rostlinu Aechmea bracteata, přičemž létavé samičky zřejmě hledají tu nebo onu rostlinu podle svého rodiště. Dochází tedy k tzv. vtištění, jež ovlivňuje výběr mravencomilné rostliny, lákající k osídlení. Tento mravenec je přitom jen příležitostným obyvatelem domatií, může žít i volně, mimo mravencomilné rostliny. Orchidej je ale, podle výzkumu na Yucatánu, osidlována také mravenci druhů Crematogaster brevispinosa, Camponotus planatus, C. abdominalis, C. rectangularis nebo Ectatomma tuberculatum. Pahlíza však nikdy neobsahuje mravence více než jednoho druhu. Ti mravenci, kteří jsou velcí a útoční, jako poslední dva uvedené druhy, se projevují také jako dobrá ochrana květenství své hostitelské rostliny. Pro tuto málo plodnou orchidej to má význam, neboť její fertilní orgány ničí nosatcovití brouci rodu Stethobaris. V Botanické zahradě Liberec byla tato orchidej usazena na umělém železobetonovém modelu stromu. Roste tam velmi dobře a pravidelně kvete, existujíc zcela bez půdy. Při ošetřování zahradníci zpravidla utrpí útokem rezavých mravenců, vybíhajících po vyrušení z pahlíz. Kolonie kteréhosi ze zavlečených a ve sklenících zdomácnělých tropických mravenců nalezená v rozříznuté pahlíze, byla dokumentována.

Tento drobný příběh českého imitátora, chovajícího se jako anglická přírodovědecká osobnost, měl celkem rychlý spád. Připravil jsem si fotoaparát a zaťukal jsem na vybranou pahlízu. Mravenci se ideálním způsobem vyrojili. Jenomže jsem, jako by to udělal Attenborough, rozříznul pahlízu s kolonií mravenců uvnitř. Mravenci mají neuvěřitelně rychlé nohy, a proto než se mi řez podařil, tito kousaví sprinteři doběhli skrz rukávy košile až na můj krk. A bylo jich tolik, jako na fotografii zuřící domobrany na pahlíze. Párkrát jsem exponoval makrofotografický záběr a dal jsem se na ústup po lešení dolů. Nějaké snaživé exempláře mravenců ale mám někde pod košilí ještě v době, kdy píši toto sdělení.  

 

V pavilonu E je lešení. V pavilonu E je lešení. Schomburgkia tibicinis v přírodě. Schomburgkia tibicinis v přírodě. Mravenci dovedou ochránit květy schomburgkie. Mravenci dovedou ochránit květy schomburgkie.
Schomburgkia tibicinuis fotografovaná z lešení. Schomburgkia tibicinuis fotografovaná z lešení. Podráždění útoční mravenci. Podráždění útoční mravenci. Proříznutá pahlíza s kolonií mravenců. Proříznutá pahlíza s kolonií mravenců.

 

 Zpět na Novinky

 
© J. M. POST