Botanická zahrada
Liberec
fotogalerie
  

NOVINKY:

8. listopadu: 

Masdevallie - orchideje, jimž lze propadnout!

V Čechách se zálibám nedaří, snad jen zálibě v autech či sportu. Možná ještě chytání ryb a sportovní pytlačení v lesních revírech, ovšem s laserovým zaměřovačem na pušce, anebo rovnou se samopalem střelbou přímo z auta. V zahraničí patří k častým zálibám pěstování vzácných orchidejí, u nás ne. Vždyť u nás ani nevychází takto zaměřený klubový časopis, kdežto hned za čárou vydávají časopis velkého formátu a na křídovém papíře, tlustý jako kniha. Ve Švýcarsku je místo kde je veliký skleník naplněný orchidejemi rodu Masdevallia. Pěstují se velmi obtížně, protože v Jižní Americe, odkud vesměs pocházejí, rostou vysoko v mlhavých horských polohách. Právě o nich podávám zprávu z naší Botanické zahrady:

Nyní jsou některé masdevallie vystaveny ve vitríně označené "orchideje pro znalce". Mezi znalci jsou tací, kteří sbírají jenom masdevallie a jim příbuzné drakuly a dryadelly. Jejich sbírky připomínají sbírání známek; také v tom mají majlant! 

Masdevallia veitchiana Masdevallia veitchiana Masdevallia pachyura Masdevallia pachyura Masdevallia ignea Masdevallia ignea

 

 

Cymbidium erythrostylum poprvé.

Vietnamské orchideje jsou vesměs vzácné a patří k nim i uvedený druh, který u nás kvete (a je vystaven) prvně. Hned vedle ale naleznete také jiné botanické druhy - himálajské C. hookerianum, dále C. chloranthum z Velkých Sund, jakož i C. tracyanum, o kterém jsme již referovali. Cymbidiím je nyní věnována samostatná vitrína.

Cymbidium erythrostylum Cymbidium erythrostylum Cymbidium hookerianum Cymbidium hookerianum Cymbidium chloranthum Cymbidium chloranthum

 

 

Orchideje potřebující blízký oceán.

Jak citlivý ekosystém představují biotopy většiny orchidejí! Vezměme například dvě z těch, které jsou nyní vystaveny ve vitríně. Prvá ze zde zobrazených je endemitem tzv. atlantských lesů v jihovýchodní Brazílii. Tyto tropické lesy žijí z dešťů a věčných mlh šířících se od blízkého Atlantského oceánu. Druhá zobrazená orchidej je středoamerická a roste v horských mlžných lesích. V tamějších podmínkách roste v tektonicky aktivních vysokohořích, jež tvoří překážku vzdušným proudům od oceánu. Je tam tak vlhko a, byť v tropech, tak chladno, že les je nízký, rozvolněný, porostlý mechy. Právě v nich, na stromech, tato orchidej roste. Obě zmíněná naleziště jsou ohrožena exploatací krajiny a kácením či poškozováním lesů. A tak životodárné oceánské proudění může jednou skrápět leda tak smetiště a erodovanou pustinu. Viděl jsem to nejednou na vlastní oči.

Warmingia eugenii Warmingia eugenii Chondrorhyncha lendyana Chondrorhyncha lendyana

 

 

Bonsai s příběhem.

V horním patře skleníků je zákoutí věnované bonsajím pro interiéry, tedy zvláštním oproti těm "obyčejným", venkovním. V popředí nynějšího aranžmá (které neustále obměňujeme), možná nejvíce zaujme opravdová miniatura z druhu Serissa foetida, kterému se pro bílé až narůžovělé kvítky přezdívá "strom tisíce hvězd". Její ozdobou jsou ale i obnažené kořeny (styl NEAGARI).

Nepovšimnuta možná zůstane mnohem větší kvetoucí bonsai vytvarovaná ve stylu CHOKKAN z kamelie olejné. Její příběh je pozoruhodný tím, že materiál je sice originální orientální, ale tvůrčí proces je ryze liberecký. Nebudu to "lakovat na růžovo". Když náš zahradnický tým v roce 1999 osazoval pavilon I, jediné místo vhodné pro kamelie, na tento méně vzhledný užitkový druh prostě nezbylo místo. Skoro desetiletý stromek byl vykopán ze starého skleníku. Aby se vešel do květníku, byly mu tvrdě ořezány kořeny. V květníku, jako málo ceněná a málo pozorovaná rostlina, celkem živořil až do r. 2015. Tehdy jsem řešil nedostatek místa ve sklenících a v případě stromku vyvstala klasická otázka: Kam s ním? Nejlépe do expozic, ale to by šlo jedině ve formě bonsaje, řekl jsem si.

A potom byl stromek vystaven dalšímu drastickému zákroku: Kořenový systém byl omezen tak, aby stromek mohl růst v misce. Když se očividně ujal a začal růst, začalo poměrně radikální tvarování koruny. Jestli to nevíte, tak kamelie, to je "takové koště"! Letorosty jsou jako výmladky zvané "vlky", rovné, metlovité. Co s tím? Řezat a řezat!

Rád bych zde vzpomněl na výtečnou příručku "Bonsai nejen v paneláku" (Pišl a kol. 2012), kde se doporučuje každodenní rozmlouvání s bonsají, aby byly shledány její potřeby i strasti. Máme se prý bonsaje zeptat: "Tak co, jak se ti dnes daří?" Dnes jsem se tak zeptal i já. A představoval jsem si při fotografování, že mi ta kamelie vlastně odpovídá: "Vůbec jsi mi neublížil. Podívej, vždyť právě kvetu a jsem krásná!"

Expozice bonsají. Expozice bonsají. Serissa foetida (17 let) Serissa foetida (17 let)
Kamelie olejná (27 let) Kamelie olejná (27 let) Kamelie olejná (Camellia oleifera) Kamelie olejná (Camellia oleifera)

 

 

Chcete divočinu? Máte ji mít!

Jestli si někdo představuje, že botanická zahrada má být v podstatě jako výkladní skříň nějakého květinářství, to se tedy podiví. V každé botanické zahradě je nějaký botanik. Ten má tendenci nedělat jenom květinovou show, ale také naznačit, kde a jak rostliny v přírodě žijí. Ovšem taková napodobenina pralesa nebo mangrovu, tropických biomů, je pro pozorovatele (stejně jako ve skutečnosti pro cestovatele) velmi nepřehledná. Takové "zelené peklo" je v naší botanické zahradě nejlépe vyvedeno v pavilonu E.   

Teď tam byl proveden podzimní řez (tvarování), a tak je dobře vidět do močálu se zajímavými obrovitými kapradinami. Nemají kmeny, a přesto jsou mnohem vyšší než lidská postava. Jsou to dva prašnatce (Acrostichum aureum a A. danaeifolium). Jejich více než třímetrové lisrty končí úkrojky, jež mají naspodu celo plochu pokrytou hnědými výtrusnicemi. Jinak byste možná nevěřili, že jsou to kapradiny. V přírodě rostou v tropech, v lesích osidlujících slanisté půdy na mořských pobřežích. Někde z lesa vystupují a tvoří jeho lem. V současné době můžete tyto kapradiny v naší republice vidět právě jen v Liberci.

Zelené peklo a dva prašnatce. Zelené peklo a dva prašnatce. Výtrusnice Acrostichum danaeifolium Výtrusnice Acrostichum danaeifolium Acrostichum aureum na karibském ostrově Little Corn Island. Acrostichum aureum na karibském ostrově Little Corn Island.

 

  

V pavilonu G vládne spokojenost.

Jak by ne! Právě se tam dotváří list vzácného zmijovce titánského, jenž měl podle literatury po odplození s veškerou pravděpodobností zahynout vyčerpáním. Referoval jsem o tom již.Ten náš, kabrňák, poskytl početné potomstvo a ještě se tak pěkně hlásí k životu! Hned vedle se předvádí zajímavý africký ibišek dřípený. Zem pokrývají koberečky zajímavých a krásných rostlin, jako je třebas netýkavka plazivá (Impatiens repens), endemit Cejlonu, nebo netýkavka Marianina (I. marianae) z Indie. 

Amorphophallus titanum, list. Amorphophallus titanum, list. Ibišek dřípený (Hibiscus schizopetalus) Ibišek dřípený (Hibiscus schizopetalus) Impatiens repens Impatiens repens Impatiens marianae Impatiens marianae

 

    Zpět na Novinky

 
© J. M. POST