fotogalerie

OLEANDR OBECNÝ; ... a zapomenutý 

Letní přehlídka oleandrů. Letní přehlídka oleandrů.

Je doloženo, že již na počátku našeho letopočtu byl oleandr obecný (Nerium oleander) pěstován jako okrasná rostlina. Je také považován za nejspíše vůbec první okrasnou rostlinu pěstovanou v květnících; přes 1500 let ovšem jen v barvě růžové a nevonící. Až v 16. století byl na Krétě vybrán bělokvětý mutant. Vonné odrůdy jsou v Evropě známy až od konce 17. století. Roku 1854 se v literatuře uvádí první žlutá odrůda ´Luteum Plenum´, vzniklá zřejmě někdy počátkem 19. století. Další dvě žluté odrůdy byly přihlášeny teprve r. 1973 a dodnes jsou velmi vzácné.

Ve střední Evropě je nutné oleandry ukládat na zimu do světlého sklepa, studeného skleníku nebo zimní zahrady (snáší krátkodobé mrazy do - 7 °C). Dříve oleandry byly vidět na balkonech, schodištích a na terasách. V panelových sídlištích  se stalo problémem právě přezimování a na oleandry se skoro zapomnělo. Botanická zahrada představuje vždy přes léto venku řadu vybraných odrůd, získaných ve Španělsku (Costa Brava, Kanárské ostrovy), Itálii, Řecku (ostrov Kos) a z pozůstalosti po českých pěstitelích.

  

Původ, počet druhů olenadrů, rozšíření 

Areál, kde oleandry rostou, sahá od Středozemí přes severní Indii a Barmu až po Čínu. Podle Linného byl rod oleandr považován za monotypický, čili s jediným druhem. V naznačeném širokém areálu, kde ovšem mnohde byly oleandry vysázeny, se projevuje značná variabilita. Botanici proto rozlišovali 6-8 druhů, ale na základě "slabých" znaků, takže v současnosti se vracíme k názoru Linnéovu. Z hlediska genetického je ovšem pozoruhodný dodnes někdy uznávaný druh Nerium indicum, oproti středozemním oleandrům poněkud gracilní, s nápadněji hranatými větvičkami. Křížení s N. indicum z Cejlonu vneslo do genomu původně nevonných mediteránních odrůd geny pro žlutou barvu, pro plnokvětost a pro vůni. Nerium oleander ´Luteum Plenum´ (vonná dorůda). Nerium oleander ´Luteum Plenum´ (vonná dorůda).

■ Přirozený biotop

Latinské jméno Nerium má řecký základ; neros = mokřina. Divoké oleandry totiž rostly u řek a říček, v jejich záplavových územích, asi jako naše vrby. Že se vizáž a životní forma (keř s pružnými ale lámavými větvemi, se značnou schopností ulomených větví zakořenit) u oleandru a některých vrb nápadně podobá, tedy není náhodou. Pro pěstování z toho vyplývá, že u oleandrů se nemá šetřit vodou a má se jim dopřát hnojení, nahrazující živinami bohaté náplavy bahna.

 

´Alsace´ ´Alsace´ ´Emile Sahut´ (nejtmavší z oleandrů) ´Emile Sahut´ (nejtmavší z oleandrů) ´Géant des Batailes´ (vonná odrůda) ´Géant des Batailes´ (vonná odrůda)
´Italia´ ´Italia´ ´Mont Blanc´ (vonná odrůda) ´Mont Blanc´ (vonná odrůda) ´Souvenir des Îles Canaries´ ´Souvenir des Îles Canaries´
´Magaly´ ´Magaly´ ´Soeur Agnés´ ´Soeur Agnés´ ´ Ville de Carpentras ´ (nevoní) ´ Ville de Carpentras ´ (nevoní)

 

 << Zpět na úvodní stránku          

 
© J. M. POST