"ORIENTÁLNÍ ZAHRADA"

Nachází se v atriu, obklopena skleníky. 

 (Pro zvětšení klepnout na obrázek.)

Zahrady Orientu, především proslulé japonské, byly určeny jako poetická místa pro rozjímání. Je to zahradní umění spjaté se starobylými kulturami, náboženstvím, filosofiemi a symbolikou, jež jsou nám v Evropě sotva srozumitelné. Nepřekrášlené kompozice odstrojené od květnatosti, nevzrušivé prostředí bez křiklavých prvků a naznačené miniaturizované krajiny probouzejí fantazii a odvádějí mysl kamsi do poklidných sfér. Originální japonské nebo čínské zahrady se ovšem velmi různí svým slohem podle místa a údobí, kdy byly založeny. Vznikaly před staletími a vznikají dodnes. Naše "Orientální zahrada" není imitací některé konkrétní předlohy, jen je v ní, s pochopitelnou licencí plynoucí z chybějící zmíněné tradice, použito příslušných výtvarných prostředků. Byla projektována hlavně s ohledem na dimenze a charakter daného prostoru. (Autory zahradní architektury jsou Zdeněk Eichler a Miloslav Studnička). 

Aspekt s japonským javorem, jinany a bambusy.

Kamenný potok z uměle omletého fylitu.

Nikoli květnaté aranžmá.

 

Vyhlídka na okraji zahrady je otevřena v době vegetační sezóny. Stezka vedoucí zahradou bývá ovšem přístupna zcela výjimečně, jen při zvláštních příležitostech.

Cesta do dáli.	Aspekt s kamenným znamením.	Na sluňáky jako by stále svítilo sluníčko.
Zimní exotika.	Přírodní dílko.	Krása jinanu.

 

Velmi tvrdé balvany z křemence, známé i pod pomístním označením "sluňáky" vznikly metamorfózou v křemenem nejbohatších vrstvách uvnitř opukových turonských souvrství České křídové pánve. Barvou a roztodivným utvářením a tím, že nejsou příliš známé a jsou málo vídané, byly ideální pro zamýšlený zahradní design. Mají velkou specifickou váhu, a proto dominanty Orientální zahrady měly každá hmotnost několika tun. Do atria se přitom transportovaly jeřábem přes střechu plynové kotelny, vytápějící celý areál Botanické zahrady.  Každý balvan byl poután v předem stanoveném pořadí podle plánu a v žádoucí pozici vzhledem k očekávané pohledové straně. Po spuštění na místo se zpravidla ještě několikrát zvedal, posunoval o pár centimetrů, anebo mírně natáčel. Jeřábník na břemeno nemohl vidět a byl proto instruován mobilním telefonem. Orientální zahrada byla slavnostně otevřena 1. července r. 2002 a umělecky při tom vystoupila japonská pěvkyně, a také hráč na u nás zcela neznámý japonský hudební nástroj.    

Nakládka křemenců čili sluňáků.

Křemencový balvan při umisťování.

 

<< zpět na úvodní stránku                      přehled dalších satelitních stránek >>