fotogalerie
 

 PALMY

V létě lze posedět venku pod vysokými palmami Trachycarpus fortunei, ve skleníkových expozicích jsou četné další druhy. Některé jsou ovšem zvláště pozoruhodné ....

 

 

 

 

  

Calamus ciliaris Calamus ciliaris Calamus ciliaris, uchycovací šlahoun. Calamus ciliaris, uchycovací šlahoun.

Calamus ciliaris (rotan brvitý) - v pavilonu G

 Rod Calamus má 370 druhů a z nich je nejznámější indický druh C. rotang (rotan rákosovitý), liánovitá palma s nejdelšími známými stonky v říši rostlinné; při tloušťce 2 cm dosahují délky 150 m. Z této palmy a několika podobných druhů se vyrábí rotanový nábytek. V Botanické zahradě máme nejkrásnější druh C. ciliaris, jenž je mnohem gracilnějšího vzrůstu.  Pochází z Malajska. Šplhá po okolní vegetaci, kde se uchycuje díky háčkovitým trnům na stoncích, řapících i speciálních uchycovacích šlahounech (jež vznikly z některých listů redukcí čepele).

_____________________________________________________________________________________________ 

 

Desmoncus polyacanthos Desmoncus polyacanthos Detail vybíhajícího listového jařma. Detail vybíhajícího listového jařma.

Desmoncus polyacanthos (houžev mnohotrnná) - v pavilonu E 

Další ze šplhavých palem, tentokrát pocházející z jihoamerických tropů. Roste tam v tropických deštných lesích; ve Venezuele jsme ji pozorovali v poříčních tzv. galeriových lesích v deltě Orinoka. Její lodyhy bývají dlouhé až 15 m. Na stromech se uchycuje pomocí velkých trnů na stoncích a šlahounů s kotvičkami - vlastně vybíhajícími jařmy (osami) listů, speciálně adaptovanými. Bujný druh, obrůstající v expozici vestavěné akvaterárium.

___________________________________________________________________________________________

 

Rhopalostylis baueri Rhopalostylis baueri R. baueri, květenství. R. baueri, květenství.

Rhopalostylis baueri (nikau Bauerových) - v pavilonu I

Existují pouze 2 druhy tohoto rodu a R. baueri pochází z jihotichomořských ostrovů Norfolk a Raoul. Je to tedy příklad tzv. stenoendemita, druhu vázaného na extrémně omezené území. Protože v zimě snáší teplotu jen 10-12 °C, byla oblíbeným dekorativním druhem málo vytápěných zámeckých skleníků; dnes ze sortimentu vymizela a je vzácná. Nad jiné palmy v Botanické zahradě vyniká krásou. Druh je pojmenován po bratrech Bauerových, Rakušanech, kteří jako malíři doprovázeli věhlasného botanika Sira Josepha Bankse na cestě do Austrálie a na tichomořské ostrovy.

____________________________________________________________________________________________ 

 

Licuala grandis Licuala grandis Licuala grandis, plodenství. Licuala grandis, plodenství.

Licuala grandis (broužec statný) - v pavilonu G

V pavilonu G - Paleotropis ji nelze přehlédnout, vyniká díky překrásným vějířovitým, avšak mělce stříhaným listům. Je samosprašná a bývá bohatě plodá. Má červené peckovice. Právě díky plodnosti se zahradnickým firmám celkem snadno rozmnožuje a dobře se i prodává. Na internetu lze nalézt údaje, jak se skvěle hodí pro bytové podmínky. Pohlédněme však na mapu, kde leží její přirozené lokality: Na tichomořsklých souostrovích Vanuatu a Šalamounovy ostrovy (východně od Nové Guineje). Selský rozum jistě každému napoví, jak asi vysoká vzdušná vlhkost v tamních pralesích panuje. Ano, Licuala grandis se bude mít v bytě dobře za předpokladu, že nebude vadit plíseň na zdech, zkroucený nábytek, případně vyboulené parkety. Jinak bude možná přežívat - a trpět. Licuala grandis je jedna z obzvláště krásných palem v expozicích Botanické zahrady.

___________________________________________________________________________________________ 

 

Trachycarpus wagnerianus Trachycarpus wagnerianus T. wagnerianus T. wagnerianus

Trachycarpus wagnerianus (drsnoplod Wagnerův) - v letní venkovní palmerii

Z Orientu se dovážel Trachycarpus fortunei, původem čínský druh, z něhož je každé léto vytvořena skupina ve venkovní části Botanické zahrady. Vedle těchto "obyčejných" sloupovitých palem je nápadně krásnější T. wagnerianus - palma obestřená tajemstvím. V 19. století tento druh dovezl německý zahradník Wagner z Japonska, přičemž z přírody vůbec není znám.

___________________________________________________________________________________________ 

 

Coccothrinax crinita Coccothrinax crinita Coccothrinax crinita alias starý vousáč. Coccothrinax crinita alias starý vousáč.

Coccothrinax crinita (kulodárka vlasatá) - v pavilonu E

Ostrovní endemit z Kuby, kde v sezónně podmáčených savanách roste již jen velmi malá populace. Druh je tedy ve volné přírodě kriticky ohrožený. Ve velké, více než 500 stránkové "Encyklopedii pěstovaných palem" (Riffle R. L. & Craft P. 2003) se doslova píše: " Není známo, že by byla pěstována uvnitř." Návštěvníci Botanické zahrady mají tedy opravdu výjimečnou příležitost spatřit tuto vzácnost, udržovanou navzdory zmíněnému literárnímu sdělení ve skleníkových podmínkách uprostřed Evropy. Dosud nevžité české rodové jméno "kulodárka" vystihuje společnou vlastnost druhů: semena (uzavřená v černých bobulkách) jako asi 0,5 cm velké kuličky.

___________________________________________________________________________________________ 

 

Serenoa repens Serenoa repens Serenoa, léčivé plody. Serenoa, léčivé plody.

Serenoa repens (serenoa plazivá) - v pavilonu D 

Nicotná palmička, vysazená u masožravých rostlin ze subtropického jihovýchodu USA, je zdrojem údajně zázračně účinného léku na zduřelou prostatu. Díky samosprašnosti produkuje spolehlivě plody, které právě léčivo obsahují. Netvoří ani ve stáří kmen, neboť její stonek je podzemní; je stále nořen do půdy pomocí zvláštních "stahovacích kořenů". Stonek se časem větví, takže vznikají křovité porosty. Palmy obecně skýtají mnohý užitek, leč Serenoa repens je propěšná zmíněným zvláštním způsobem.

___________________________________________________________________________________________ 

 

Caryota mitis Caryota mitis Caryota mitis Caryota mitis

Caryota mitis (pálicha jemná) - v pavilonu G 

Odnožující palma z džunglí tropické jihovýchodní Asie včetně Filipín. České jméno odpovídá účinkům po kontaktu s poraněnými vegetativními částmi nebo plody této palmy, která obsahuje hojnost ostrých jehlicovitých krystalků kyseliny šťavelové, způsobujících svědění a palčivé záněty. Nicméně, palma je i užitečná, neboť uvnitř stonků má dužinu plnou škrobu (tzv. ságo). Pro zvláštní tvar lístků, z nichž je složen veliký členitý list, ji anglicky zvou " the fishtail palm".

___________________________________________________________________________________________ 

 

Hyophorbe lagenicaulis Hyophorbe lagenicaulis Hyophorbe lagenicaulis Hyophorbe lagenicaulis

Hyophorbe lagenicaulis (hyoforbe lahvicovitá) - v pavilonu G 

Palma endemická v savanách a lesích na Maskarénách. Zpravidla se pěstuje v tropech pod širým nebem, zkusili jsme ji však pěstovat i při méně vydatném oslunění ve skleníku. Lahvicovitý spodek kmene je sice užší než bývá v optimálních podmínkách (na výsluní, leč při stále vlhkém vzduchu), palma je ale vitální. Nikdo by asi tuto palmu neoznačil jako ladnou, spíše jako groteskní. Kéž bychom měli tropický park, kde by určitě byla vysázena ve skupině!

___________________________________________________________________________________________ 

 

Chamaedorea ernesti-augusti Chamaedorea ernesti-augusti Květenství Květenství
Chamaedorea ernesti-augusti Chamaedorea ernesti-augusti Květenství Květenství

Chamaedorea ernesti-augusti (stromička Ernstova) - v pavilonu E

Palma drobného vzrůstu, doslova trpasličí,  endemická na mayském území na jihu Mexika a v Guatemale, Belize a Hondurasu.  Tvoří podrost v tropických deštných lesích. Tvoří odlišná květenství samčí, anebo samičí. Pro zvláštní tvar listů se stala zajímavým exponátem, zvláště když je v botanických zahradách pěstována velice zřídka. České jméno bylo, pro účely expozice, vytvořeno nově.

___________________________________________________________________________________________

 

Semeno 33 x 29 cm velké. Semeno 33 x 29 cm velké. Povolení k legálnímu vývozu z r. 2007. Povolení k legálnímu vývozu z r. 2007.
Seychely 2007, foto J. Gavenda. Seychely 2007, foto J. Gavenda. Peckovice se semen uvnitř. Foto J. Gavenda. Peckovice se semen uvnitř. Foto J. Gavenda.

Lodoicea maldivica (lodoicea seychelská) - semeno vystaveno ve vitríně v pavilonu A

Největší semeno v říši rostlinné patří této palmě. Na rozdíl od kokosu neplave, a proto se druh nikdy nerozšířil mimo svou domovinu. Je původní a plodí jen na dvou ostrovech v souostroví Seychely. Semeno je takřka nemožné získat a k vývozu je na každý kus potřeba povolení seychelské vlády.  

___________________________________________________________________________________________ 

 

Latania lontaroides Latania lontaroides Latania lontaroides Latania lontaroides

Latania lontaroides (latánie lontarovitá) - v pavilonu G 

Druh endemický na Maskarénách, jako ostatní 2 druhy rodu. Tyto palmy takřka vymřely. Mladé rostliny jsou nejkrásnější, protože mají červené řapíky a červeně lemované úkrojky listů. V dospělosti jsou to robustní palmy s kmenem, ale u nás ve skleníku pěstovaný exemplář roste velmi pomalu, jistě pro nedostatek světla. Nicméně, vzhled i zdravotní stav je uspokojivý.  

___________________________________________________________________________________________ 

 

Lytocaryum weddellianum Lytocaryum weddellianum Lytocaryum weddellianum Lytocaryum weddellianum

Lytocaryum weddellianum (lytokaryum Weddellovo) - v pavilonu E 

Gracilní palma z podrostu tropického deštného lesa jihovýchodní Brazílie (atlantský les). Rod má pouze 2 druhy. Tyto zvláštní lesy již byly omezeny na fragmenty a jejich květena patří k nejohroženějším na světě. Tuto zvláštnost proto v botanických zahradách uvidíte výjimečně, ač jde o palmu neobyčejně půvabnou.

___________________________________________________________________________________________ 

 

Ptychosperma elegans Ptychosperma elegans Ptychosperma elegans Ptychosperma elegans

Ptychosperma elegans (ptychosperma sličná) - v pavilonu C 

Jeden z 28 druhů rodu, jenž je endemický ve fragmentech tropického deštného lesa v severovýchodním cípu Austrálie. Je to palma drobného vzrůstu, neodnožující, snad proto zvaná Australany "the Solitare Palm". Považujeme ji za zvláštnost v rámci expozic BZ, neboť vzhledem k ochranným opatřením nelze již z Austrálie exportovat semena tohoto druhu. Protože jde o zřídka pěstovaný druh, v češtině dosud neměla jméno. Zde ji nazývám ptychosperma sličná, tedy počeštěnou formou jména latinského.

 

  • K rozšíření znalostí o palmách doporučujeme seriál článků v nejstarším (leč velmi moderním) českém přírodovědeckém časopise Živa: Jeník J. & Zelený V. (1998): Palmy 1-6.- Živa 1998/1-6. V elektronické podobě ZDE.

 

 
© J. M. POST