fotogalerie

Kaktusy a zvláštní sukulenty – pavilon A, horní etáž

Celý geohistorický vývoj rostlin, od primitivních stélkatých řas až po krytosemenné rostliny s nejsložitěji morfologicky i anatomicky vybaveným organismem, je způsoben tendencí dobývat prostor na Zemi. Od samého počátku jde o problém nepřízně prostředí na souších. Z nutnosti čelit vysychání vody z důležitých orgánů začal vznikat například cévní systém. Nejcitlivější rozmnožovací stadium, tzv. gametofyt, časem přestalo být výhodné jako samostatná rostlinka, jako je tomu u kapradin. Zranitelný maličký gemtofyt se proto u evolučně pokročilejších rostlin vyvíjí uzavřen a ochráněn v semeni. Nakonec i zprvu nechráněná semena byla zapouzdřena v semenících, když vznikly rostliny krytosemenné..

Echeveria laui Echeveria laui expozice expozice Echinocereus pentalophus Echinocereus pentalophus

Právě v tomto expozičním uspořádání lze v náznacích sledovat vítězné tažení rostlin na souše, a to i do pouštních oblastí. Jsou zde relativně primitivní kapradiny, jež sice jsou již schopny růst na vysloveně suchých stanovištích, ale právě jejich krátkověké rozmnožovací stadium vznikající z výtrusů (zmíněný gametofyt) je i u nich ještě vlhkomilné. Mnohem pokročilejší jsou rostliny cykasotvaré, vybavené již primitivními semeny, velmi tuhými listy, a ve kmeni také zásobním pletivem s rezervou vody. Jsou to však rostliny nahosemenné, při svém rozmnožování ještě přece jen velmi zranitelné suchem. Nahosemennou rostlinou je také zde se nacházející legendární welwitschie podivná, zvaná "paradox pouště Namib". Stojí za pozornost jako jeden ze zvláště vzácných exponátů Botanické zahrady.

Vrchol vývoje směrem ke schopnosti vzdorovat suchu a proniknout do obrovských a dodnes se zvětšujících pouštních a polopouštních oblastí představují tučnolisté nebo tučnoosé rostliny. Právě ony jsou míněny slovem "sukulenty". Počítají se mezi ně i kaktusy (tj. čeleď Cactaceae), jejichž různé rody mají dohromady asi 3000 druhů.

<< Zpět              další obrázky  >>

 
© J. M. POST