TRÁVY v expozicích Botanické zahrady

Trst rákosovitá (Arundo donax) roste i v Evropě a při výšce až 6 m je největší evropskou trávou. Zde ve skleníkovém pavilonu D.

Kavyl sličný (Stipa pulcherrima) se vyskytuje i v českých stepích. Zded zachycen v části alpina věnované teplomilné květeně severních Čech.

Bér palmolistý (Setaria palmifolia) je tropickou travou z Asie. Zde ve skleníkovém pavilonu G.

Trávy = čeleď Poaceae (lipnicovité). Mají zvláštní květy, nejčastěji větrosprašné a jen málokdy hmyzosprašné, které vznikly různými redukcemi a přeměnami z běžného pravidelného typu květů u jiných jednoděložných rostlin. Květy bývají seskupeny do jednoduchého květenství typu klas (třebas u obilí), anebo do složeného květenství typu lata (tj. hrozen z klásků, jako u většiny lučních trav). Trávy jsou považovány za vývojově velice pokročilé a moderní, přičemž bambusy (většinou tropická až subtropická podčeleď Bambusoideae) jsou v rámci nich skupinou vývojově původnější. Projevem modernosti trav, tj. výtečného přizpůsobení nyní panujícím podmínkám Země, je jejich všudypřítomnost. Najdeme je za polárním kruhem, v mírné klimazóně i v tropech, mohou převládat jak ve vegetaci suchomilné, tak mokřadní, osvojují si i umělá antropogenní stanoviště. Jsou trávy typické pro extrémně chudé půdy, a zase jiné pro velmi výživné půdy. Určité druhy trav jsou odolné vůči sešlapávání, další druhy výborně snášejí okus býložravci. Trávy zpravidla výborně snášejí i požáry vegetace. K šíření využívají všech možných vektorů, a tak některé jsou šířeny větrem (anemochorní), jiné vodou (hydrochorní), další v srsti zvířat (zoochorní), a zase jiné se šíří jen na malé vzdálenosti pouhým rozkýváním stébel za větru a vypadávání zralých obilek (boleoautochorní). Jsou druhy jednoleté, vytrvalé a schopné i vegetativního množení, a také druhy kvetoucí jedinkrát za mnohaletý život (bambusy).

Trávy nechybějí ani v expozicích Botanické zahrady, což dokumentuje několik lokalizovaných příkladů na fotografiích.

Ozdobnice sladkokvětá (Miscanthus sacchariflorus) je v těchto různě vysokých varietách pěstována v parkové části.	Zimovzdorný čínský druh bambusu Phyllosatchys aureosulcata je použit v Orientální zahradě.	Čínský málo vzrůstný bambus Thysanolaena maxima je uplatňován v expozici bonsají.
Obří tropický asijský bambus Dendrocalamus giganteus je ve skleníkovém pavilonu G.	Trpasličí čínský bambus Pleioblastus pygmaeus je uplatňován v expozici bonsají.	Rýže setá (Oryza sativa) je mokřadním druhem ze skleníkového pavilonu G.
Kostřava walliská (Festuca valesiaca) tvoří malé trsy v imitaci skalní stepi Českého středohoří.	Ovsíř vždyživý (Helictotrichon sempervirens) snáší suché místo pod stromem v expozici Design v duchu přírody a pochází z jihozápadní Evropy.	Vousatec psárkovitý (Pennisetum alopecuroides) z východní Asie je uplatněn v expozici Design v duchu přírody.
Smilka tuhá (Nardus stricta) připomíná v alpinu krkonošské smilkové louky.	Bezkolenec rákosovitý (Molinia arundinacea), se stébly až 2 m a příslušející do české flóry je v alpinu.	Kostřava medvědí (Festuca scoparia) z pohoří jižní Evropy tvoří iluzi květnaté louky v expozici Design v duchu přírody.
Rákos obecný (Phragmites australis) je využit v expozici flóry mokřadů.	Spartina hřebínkatá (Spartina pectinata) je vysokou severoamerickou travou uplatněnou v parkové části.	Štětkovka trojmužná (Themeda triandra) doplňuje expozici ve skleníkovém pavilonu B, s africkými sukulenty.

 

Trávy mnohdy tvoří hlavní složku vegetace, jako například ve stepích mírné klimazóny nebo savanách tropické zóny. Rýže, kukuřice, pšenice jsou odpradávna pěstované nejdůležitější živitelky lidstva. Mnohé jsou velice zajímavé, některé i pohledné, a proto desítky druhů trav počítáme mezi rostliny okrasné. Jsou o nich napsány četné speciální publikace. Vyplatí se pozorovat trávy v detailu, což je patrné z několika fotografií.

 

 

 

Kostřava walliská (Festuca valesiaca)	Prosovnice chlupaťoučká pestrá (Oplismenus hirtellus cv. Variegatus)	Spartina hřebínkatá (Spartina pectinata)
Ozdobnice sladkokvětá (Miscanthus sacchariflorus)	Ozdobnice čínská zebrovaná (Miscanthus sinensis cv. Zebrinus)	Vousatec psárkovitý (Pennisetum alopecuroides)

 

.... ale v Botanické zahradě najdete ještě chrastici rákosovitou, metlici trsnatou, zblochan vodní a řasnatý, válečku prapořitou, strdivku sedmihradskou, sveřep vzpřímený, vousatku prstnatou, poháňku hřebenitou, bezkolenec modrý, bojínek luční ve zlatisté mutaci, lipnici bádenskou, pěchavu vápnomilnou, smělek sivý a štíhlý, kavyl vláskovitý, psineček výběžkatý, oves hluchý a vůbec řadu dalších trav s krásnými českými jmény .....

<< zpět na úvodní stránku                      přehled dalších satelitních stránek >>