ROSTLINY VÝTRUSNÉ V BOTANICKÉ ZAHRADĚ 

 

Rostliny netvořící semena (k tomuto zdokonalení dobrému pro život na souších vývojově nikdy nedospěly) se označují rostliny výtrusné (Sporophyta). 

Seskupíme-li je podle vývojové dokonalosti, lze je (bez ohledu na vzájemnou příbuznost) rozdělit na tzv. vývojové stupně:

• řasy (Algae)
• mechorosty (Bryophyta)
• kapraďorosty (Pteridophyta)

 

 

 

 

 

 

 

Tato tabulka vysvětluje různé pojmy v systematické botanice. Zelené pole vyznačuje předmět následujícího výkladu a ukázek ze sbírek Botanické zahrady.

ZVĚTŠIT kliknutím na tabulku.

  

ŘASY se dělí na kmen zelených řas (Chlorophyta), kmen hnědých řas (Chromophyta) a kmen ruduch (Rhodophyta).

ruducha Halymenia floresia

(Tuto řasu lze pozorovat v pavilonu akvárií Botanické zahrady: viz zde.)

 

MECHOROSTY se dělí na třídu jatrovky (Hepaticae) a třídu mechy (Musci). Mají stélky, přesto se zahrnují mezi vyšší rostliny, neboť své tělo zjednodušily a svazky cévní ztratily asi druhotně.

jatrovka porostnice mnohotvárná (Marchantia polymorpha)

mech baňatka obecná (Brachythecium rutabulum)

mech rašeliník Warnstorfův (Sphagnum warnstorfianum)

(Mechorosty lze pozorovat pomocí zvětšovací lupy, a proto je představujeme makrofotografiemi: viz zde. Živé jsou uplatněny v expozici "Orientální zahrada" a rašeliník je zblízka vidět ve venkovní expozici "Květena mokřadů a vodních zahrad.")

 

KAPRAĎOROSTY se dělí na: psilotofyty (třída Psilotopsida, obsahující 2 řády), [plavuně (řád Lycopodiales), vranečky (řád Selaginellales), šídlatky (řád Isoëtales)] = dohromady třída Lycopodiopsida, přesličky (třída Equisetopsida, s jediným řádem Equisetales) a kapradiny (třída Polypodiopsida, obsahující 7 řádů).  

Příklady  vyjmenovaných systematických jednotek, vybrané ze sbírek a expozic Botanické zahrady, následují.

 

PSILOTOFYTY jsou primitivní, ale již nemají stélky, ale také ještě nemají těla členěná na kořen, stonek a listy (stonek + listy = prýt). Mají tzv. praprýty, jež jsou jednak nadzemní, jednak podzemní (nezelené, zato s vlášením zvaným rhizoidy). Žijí v symbiose s půdními houbami.

prutovka holá (Psilotum nudum)

prutovkia holá (Psilotum nudum), praprýt s výtrusnicemi

prutovka holá (Psilotum nudum), podzemní praprýty s rhizoidy

(Tuto prutovku lze pozorovat v horní etáži pavilonu A Botanické zahrady: viz zde.)

 

PLAVUNĚ mají výtrusnice skryté v mezi listy, někdy za šupinovitými listy v konečných klasech. Větví se vidličnatě. Žijí v symbiose s půdními houbami. 

plavuň kostrbatá (Lycopodium squarrosum)

Lycopodium squarrosum

Lycopodium phlegmarioides, výtrusné klasy

(Plavuň lze pozorovat v pavilonu H Botanické zahrady: viz zde.)

 

VRANEČKY jsou příbuzné i podobné plavuním, ale liší tím, že výtrusy mají nestejné, rozlišené na větší samičí a menší samčí; považuje se to za pokročilý znak.   

vraneček Schlechterův (Selaginella schlechteri)

Selaginella schlechteri, olistění z tzv. mikrofylů

Selaginella schlechteri, výtrusné klasy

(Vranečky lze pozorovat v pavilonu H Botanické zahrady: viz zde.)

 

ŠÍDLATKY jsou růžicovité rostliny se zkráceným kmínkem a jehlicovitými listy, mokřadní, častěji pod vodou ponořené. Výtrusy jsou nestejné; samičí se tvoří ve výtrusnicích nacházejících se na vnitřní straně bází dolních listů, samčí na vnitřní straně bází horních listů. U šídlatek se podařilo pomocí zkamenělin najít vývojové předky až k vymřelým stromovitým sigillariím (praplavuním) z karbonských pralesů.

šídlatka biafránská (Isoetes biafrana)

Isoëtes biafrana, zdiřelé báze listů obsahující výtrusnice a kořenonoš (báze kmínku) s kořeny

část zkamenělé sigillarie a její rekonstrukce, vystavené před pavilonem H

(Tato šídlatka je v nepřístupných sbírkách Botanické zahrady, sigillarie je vystavena zde.)

 

PŘESLIČKY jsou již velmi příbuzné kapradinám a podle poznatků molekulární biologie se k nim přímo počítají. Výtrusnice mají soustředěny ve výtrusných klasech, u některých druhů vytvářených na speciálních nezelených lodyhách (lodyhy jarní a letní), anebo mají jeden typ lodyhy s vrcholovým klasem. Jejich zvláštností jsou článkované lodyhy a zvláštní typ výtrusů. Výtrusy jsou všechny stejného vzhledu, ale některé jsou samičí a jiné samčí. (Tyto rostliny mají pohlavní stadium dvoudomé.) 

přeslička obrovská (Equisetum giganteum)

přeslička největší (Equisetum telmateia), lodyha letní

přeslička největší (Equisetum telmateia), lodyha jarní s výtrusnými klasy

(Přeslička obrovská je v pavilonu H Botanické zahrady a přeslička největší je venku, viditelná ze vstupního skleníku.)

 

KAPRADINY mají výtrusnice na spodní straně listů, někdy soustředěné na speciálních listových úkrojcích. Výtrusnice bývají seskupeny ve výtrusných kupkách, v liniích, anebo tvoří rozsáhlé pole. Po stránce příbuzenské jsou nesourodou skupinou a ač jsou většinou stejnovýtrusné, jsou mezi nimi i typy různovýtrusné.  

dvojžilka jakozlatá (Phlebodium pseudoaureum)

Phlebodium pseudoaureum, výtrusné kupky

Phlebodium pseudoaureum, výtrusnice

(Tato kapradina a další druhy jsou hlavně v pavilonu H Botanické zahrady: viz zde.)

 

Díky sbírce kapradin v Botanické zahradě vznikla tato knižní monografie, použitelná pro entuziasty:

Studnička M. (2009): Kapradiny. Atlas domácích a exotických druhů.- nakl. Academia.