Botanická zahrada
Liberec
fotogalerie
 

Živočišstvo obývající Botanickou zahradu.

 

Každá zahrada i park, jak je všeobecně známo, jsou zabydleny různým ptactvem a hmyzem, někdy i obojživelníky, a tu a tam savci. Botanické zahrady ovšem v tomto směru vynikají, protože jsou v nich vytvářeny napodobeniny   všelijakých přirozených rostlinných společenstev, mají členitý terén (například skalku či močál), a také mají z estetických důvodů nadprůměrnou nabídku kvetoucích rostlin. Zde ukážeme nápadné a zajímavé živočichy pozorované v naší BZ, i když o četných dalších víme, ale nepodařilo se je zatím vyfotografovat.

Motýli 

Někteří motýli zabloudí každoročně do BZ na tahu, neboť k nám zalétají z jižní Evropy (babočka admirál, b. bodláková). Zde pak setrvají, takže je lze zastihnout ještě i počátkem října na podzimních květech hvězdnic. Je známo, že největším lákadlem pro motýly jsou keře komule (Buddleja), kvetoucí v Liberci kolem 20. července. Jsou zasazeny vpravo za vchodem do zahrady. Žluťásky řešetlákové ovšem nejčastěji lze zastihnout na kvetoucím hrachoru širolistém, vytrvalé popínavé rostlině umístěné u schodiště administrativní budovy.

Babočka paví oko Babočka paví oko Babočka kopřivová Babočka kopřivová Babočka bodláková Babočka bodláková
Babočka admirál Babočka admirál Žluťásek řešetlákový Žluťásek řešetlákový Perleťovec stříbropásek Perleťovec stříbropásek

Hmyz sající nektar za letu.

Největším hmyzem sajícím nektar v letu, podobně jako proslulí tropičtí kolibříci, jsou lišajové. Ty ovšem lze fotografovat zpravidla jen sedící, když za dne odpočívají; jsou aktivní až za soumraku a v noci. Existuje však relativně malý a skoro všudypřítomný druh lišaje, zvaný dlouhozobka svízelová, který létá i přes den; v BZ byl několikrát zastižen sající na hvozdících ve skalce i na pcháčích.  

Dlouhososka velká je dvouřídlý hmyz. Jako příbuzné mouchy pestřenky velmi dobře létá a často se vznáší ve vzduchu na jednom místě. Dosahuje délky 8-12 mm. Zvýšenou aktivitu projevují samičky na jaře, kdy do prvních květů kladou vajíčka. Vylíhlé larvy se přichytí na drobné divoké včely, které navštíví květ a vniknou takto do jejích hnízda. Zde se larva živí pylem a včelími larvami. Zcela určitě je lze v BZ zastihnout na plicníku skvrnitém a na tařičkách ve skalce.

Lišaj borový Lišaj borový Lišaj vrbkový Lišaj vrbkový
Dlouhozobka svízelová Dlouhozobka svízelová Dlouhozobka svízelová Dlouhozobka svízelová
Dlouhososka velká Dlouhososka velká Dlouhososka velká Dlouhososka velká

 

Netopýr a jeho potrava

Poměrně stará administrativní budova ze šedesátých let minulého století zřejmě skýtá příležitosti pro zimování netopýrů. Jeden zkřehlý, napůl spící jedinec se nechal vyfotografovat. Netopýři ovšem hojně létají nad Botanickou zahradou a potravou jsou jim třebas noční motýli. Housenka takového celkem nevzhledného bekyňovitého motýla štětconoše ořechového je polyfágní a byla zastižena na odkvetlém úboru slunečnice. Pravděpodobně nejvíce jich žije v nedostupné výšce korun na velkých bucích vedle administrativní budovy. Housenka má oproti dospělci atraktivní vzhled, jako by patřila někam do tropů.  

Netopýr pestrý (?) Netopýr pestrý (?) Netopýr pestrý (?) Netopýr pestrý (?) Štětconoš ořechový Štětconoš ořechový

 

 

Brouci

Nosorožík kapucínek, robustní brouk velký až 4 cm, je soumračný tvor. Létá zejména v noci a v podvečer. Jeho larvy žijí v trouchnivějícím dřevě, a také v kompostovaném listí. Tamtéž se hojně vyskytují larvy i dospělci i v Botanické zahradě. 

Červenáček ohnivý byl zastižen zatím jen jednou. Žije v listnatých lesích a na jejich okrajích. Brouk dosahuje velikosti až 18 milimetrů. Živí se rostlinnými šťávami a medovicí z mšic. Larvy žijí pod kůrou stromů a jsou dravé;  živí se larvami jiných druhů.

Nosorožík kapucínek Nosorožík kapucínek Nosorožík kapucínek Nosorožík kapucínek
Červenáček ohnivý Červenáček ohnivý Střevlík vrásčitý Střevlík vrásčitý

 

Tvorové ze skleníků.

Ploštěnky u nás žijí pod kameny ve vodě. V tropech jsou i ploštěnky pozemní. Jednou z nich je ploštěnka skleníková,  původem z jihovýchodní Asie. Byla popsána až po zavlečení do britské královské zahrady Kew Gardens, a proto má latinské jméno Bipalium kewense. Nalézáme ji někdy pod dřevěnými nádobami, v nichž ve skleníku stojí oleandry nebo palmy.

Ve vodě, v bazénu s viktoriemi (pavilon L)  žijí mikroskopicky malí korýšci lasturnatky (Ostracoda). Mají tělo chráněné krunýřkem sestávajícím ze dvou polovin, podobným škebli.

Do skleníků byly podvakráte vysazeny exotické žáby, ale pokaždé vymizely. Samovolně se však ve sklenících usazují ropuchy obecné, jež se rodí z pulců žijících ve venkovních bazénech. V noci pobíhají po sklenících a loví škodlivé šváby, slimáky a jinou nežádoucí havěť.

Ploštěnka skleníková Ploštěnka skleníková Lasturnatka Lasturnatka Ropucha obecná Ropucha obecná

 

Oprava omylu.

Kuňky východní jsme do pavilonu "Pravěk" vypustili roku 2002. Od té doby byla jedna z nich vidět zhruba před 5 lety, a pak již žádná. Až 28. listopadu 2018 byla jedna z nich zase zastižena, a sice v pavilonu G, kam přitéká chladný potůček právě z pavilonu H. Pořídil jsem uvedené snímky, aby byl výskyt po letech dokumentován a výše uvedený omyl ve zprávě o vymizení druhu byl opraven.

Kuňka východní (Bombina orientalis) Kuňka východní (Bombina orientalis) Bombina orientalis Bombina orientalis

 

 

Zpěvné ptactvo.

V zimě ptactvo přikrmujeme, pro sýkory ponecháváme na záhoně semenící slunečnice (právě na nich byla fotografována mladá sýkora koňadra).  

Sýkora koňadra Sýkora koňadra Sýkora babka Sýkora babka Sýkora modřinka Sýkora modřinka
Mlynařík dlouhoocasý Mlynařík dlouhoocasý Čížek lesní Čížek lesní Hýl obecný Hýl obecný

 

 

Šplhavci - krásní hosté z okolních lesů.

Prostor Botanické zahrady s jen několika starými stromy nemůže poskytnout celou obživu relativně velkým šplhavcům, byť žluna zelená dobývá potravu i z půdy.  Zalétají však do zahrady z blízkého lesoparku, anebo z též nepříliš vzdálených lesů. Jsou to ptáci dosti plaší, a proto strakapoud bývá spatřen jen vysoko na stromě, co nejvíce vzdálen lidem, anebo na krmítku v zimě. Žluna se dostavuje jen časně zrána. 

Strakapoud velký Strakapoud velký Žluna zelená Žluna zelená Žluna zelená Žluna zelená

 

 

Nepozorují nás jen drony. 

Sestava drobných vodních ploch v Botanické zahradě se ptactvu libujícímu si v mokřadech z výšky možná jeví jako slibný biotop. Na jaře r. 2018 nad zahradou takto dlouho kroužil pár jeřábů popelavých. Pak ovšem tito velcí vzácní ptáci zjistili svůj omyl a odtáhli přímo směrem na blízké Českolipsko, kde mohou zahnízdit.

Jeřáb popelavý Jeřáb popelavý Jeřáb popelavý Jeřáb popelavý

  

 

Hostinné Oddělení květeny mokřadů a vodních zahrad. 

Asi platí, že voda je základ života. Soustavu bazénů a bazénků s rostlinami samovolně osídlila různorodá fauna, zahrnující i živočichy zákonem chráněné. Ti se tam rozmnožují. Jiné druhy třebas nejsou vzácné, ale málokde nastává příležitost pozorovat je tak zblízka, aby bylo možné docenit jejich krásu a eleganci.

Čolek obecný Čolek obecný Čolek horský Čolek horský Kachna divoká Kachna divoká
Okružák ploský Okružák ploský Plovatka bahenní Plovatka bahenní Znakoplavka obecná Znakoplavka obecná
Užovka obojková Užovka obojková Užovka obojková Užovka obojková Znakoplavka obecná Znakoplavka obecná
Šidélko páskované Šidélko páskované Šidélko ruměné Šidélko ruměné Vážka obecná Vážka obecná
Vážka hnědoskvrnná Vážka hnědoskvrnná Vážka čtyřskvrnná Vážka čtyřskvrnná vážka ploská vážka ploská

   

Milovníci slunce. 

Je-li teplý rok, jako r. 2018, množí se v Botanické zahradě krásný velký motýl otakárek fenyklový. Vyskytl se i křižák pruhovaný, dnes již hojný přivandrovalec z jižní Evropy.

Housenka otakárka fenyklového na mrkvi. Housenka otakárka fenyklového na mrkvi. Křižák pruhovaný mezi měsíčky lékařskými. Křižák pruhovaný mezi měsíčky lékařskými.

 

 

 

 << zpět na úvodní stránku                      přehled dalších satelitních stránek >>

 

 

 
© J. M. POST