Domů > Novinky > 10. května

10. května

Když máj, tak s Karlem Hynkem Máchou! (Fejeton)

Tklivé verše jako by se už nehodily. Ani to "Máchovo jezero" již není to, co bývalo: V Doksech na pláži vládne duch nějaké poutě spojené s jarmarkem a adrenalinovými zážitky. Ve Starých Splavech nějaký podnikatel nechal vysázet podél břehu vysokohorskou borovici kleč, což je zrovna tam "pěst na oko". Do jezerního vánku navíc pronikají pachy z hospody, zřízené v baráku od téhož autora jiskřivých nápadů (pardon - projektů). Myslím, že Karel IV. i básník, jejichž génius tu donedávna byl přítomen, se vytratili. Genius loci není! 

Mám tam jedno místečko, kde se čas od času zastavuji, volně dýchám a rozjímám. Chtěl jsem tak učinit i nedávno, ale obec Staré Splavy byla nepřátelská: Ticho jako před smrtí ve filmu "V pravé poledne", pusto, parkoviště zakázáno páskou, všude jinde vyznačena "zóna" se zákazem stání. Když jsem k tomu připočetl, že zase uvidím tu vysokohorskou kleč a další atributy podnikatelské rozpínavosti a osobování si snad i celého břehu, vytratil jsem se též. Z těch blahých dob, kdy v těch místech vládl poetický duch, máme v Botanické zahradě kuriosní živou památku, o níž chci dnes podat zprávu.

Na břehu, kde je dnes již jen pustinné býlí, kdysi rostl šeřík. Byl neobvyklý tím, že rostl úplně z vody, jako nějaká vrba. Kořeny měl v čistém písku i ve vodě. Nikdo ho nesázel, musel to být jedinec vzrostlý ze semene. Šeříky v oblasti Dokeska vypadají planě, mají jednoduché drobné květy v dosti řídkých latách. Všude jsou stejné, ale ten vysemeněný na břehu Máchova jezera se mi zdál přece jen výjimečný, i barvou květů. Říká se, že šeříková barva je "lila". Nikdo neví, jaká to přesně je. Nějaká taková do fialova. Ten šeřík, jenž už byl u Máchova jezera zničen, měl tehdy kořenové výmladky, použitelné jako odkopky. Pokoušel jsem se jej odtud získat pro Botanickou zahradu, ale nikdy se neujal; až po tříletém snažení se jeden oddělek udržel při životě! Dnes kvete, má tvar malého stromku, a já zase marně dumám, jak nazvat jeho barvu. Je "lila", ale jaksi "lízlá" tak zvanou "holubí šedí". Možná sinavá lila. Nejdůležitější předností tohoto šeříku ovšem je intenzivní vůně. Ta je naprosto úžasná a v celé sbírce našich šeříků zdaleka nemá konkurenci. Nikdy asi nebude oficiálně, podle pravidel popsaným kultivarem. My jej vedeme pod pracovním jménem "Karel Hynek Mácha". 

Zatím kvete spíše málo, na větvičkách trochu plihých. Ten, kdo nečte básně, by jej snad označil jako "uchňachňaný". My, romantici, jej ovšem spatřujeme jako šeřík prostinké krásy kraje, jaký tam, u Máchova jezera, bývával. Je tak choulostivý a neživotný, že v současném světě neobstojí. Snad jen v Botanické zahradě. 

3327.jpg Šeřík ´Karel Hynek Mácha´ 3328.jpg Šeřík ´Karel Hynek Mácha´