Domů > Novinky > 12. února

12. února

Botanici, pozor: Rostlina známá vám jen z knih kvete u nás! (Fejeton)

Obecně se klade důraz, aby vše bylo tak řečeno "pro široké publikum", tedy univerzálně poutavé. V moderní době je také kladen důraz na to, aby forma byla zábavná (se zdůvodněním "že aby nebyla nuda!"). To usilujeme, aby se společnost skládala jen z hravých a vlastních ušlechtilých zájmů (vedle peněz a relaxace) neschopných občanů?! Přitom také v každém ohledu "prostředních", průměrných, rozhodně ne osobitých. Považuji to za méně chytrý životní způsob. Právě proto jsou v expozicích Botanické zahrady zastoupeny položky sloužící vědění, neboť i ono může být vlastně zdravým, smysluplným cílem. Dnes, při příležitosti rozkvětu exotické rostliny Freycinetia cumingiana, chci zmínit jeden příklad, takovou specialitu z pavilonu G.

Jako adepti odborné botaniky jsme při přípravě ke zkouškám z botaniky systematické četli dlouhou kapitolu o rostlinách pandanovitých ( čeleď Pandanaceae), jež jsou význačné hlavně pro tropy jižní až jihovýchodní Asie. Nějaký pandan leckdo z nás již znal, neboť tehdy je tu a tam někdo pěstoval. Mohutné dřevnaté liány z rodu Freycinetia ale neznal a za celý svůj život neviděl nikdo. Sám jsem první živou rostlinu z tohoto rodu viděl až jako "zavedený" botanik, a sice ve skleníku univerzitní botanické zahrady v Leidenu. Hned jsem řízek z této rostliny vyprosil pro naši BZ. Dnes tedy, již poněkolikáté, kvete.

Je to rostlina dvoudomá, její zdánlivé květy jsou vlastně tři paličkovitá květenství z drobných jednopohlavných kvítků, obklopená masitými, dočervena vybarvenými lístkovitými orgány, sloužícími jako lákadlo opylovačů. Rod byl pojmenován k poctě francouzského admirála, jenž obeplul svět, jménem Louis Claude de Saulses Freycinet (1779 -1842). Druh se jmenuje podle jednoho dobrodruha, o němž je psáno ZDE.

1500.jpg Květenství Freycinetia cumingiana, druhu z Filipín. 1501.jpg Freycinetia cumingiana v pavilonu G.

Příležitost pozorovat jeden druh, Freycinetia walkeri, jsem měl až mnohem později v džungli na Cejlonu. Měl jsem obzvláštní štěstí, když jsem zastihl i opylovače, kteří jediní jsou schopni v členitých džunglích vyhledávat vzdálené rostliny a přenášet mezi nimi pyl (tj. geny). Přilétali ke květenství, ozobávali masité části a hledali současně i hmyz jako další vhodnou potravu. Vypadá to, jako by příroda měla až příliš ráda botaniky, anebo že snad tak trochu kvůli upozornění na zvláštní opylování fabuluji. Vyhledal jsem tedy snímky na Cejlonu pořízené.

1502.jpg Freycinetii navštívil květozob cejlonský (Dicaeum vincens). 1503.jpg Po chvíli přilétl také bulbulčík indický (Iole indica). 1504.jpg Tento bulbulčík je zjevně též opylovačem freycinetie.