Domů > Novinky > 14. února

14. února

Něco jako "čistonosoplena"? (Fejeton)

V pavilonu I nádherně kvete dnes již velice vzácný durman krvavý (Datura sanguinea), jak se tomuto polokeři či stromku z kolumbijských a severoperuánských And dříve říkalo. Je to jeden z několika příbuzných druhů s trubkovitými visutými květy. Jen tento ale vůbec nevoní a místo toho láká opylovače na oranžovočervenou barvu. Jeho opylovači jsou kolibříci s velmi dlouhými zobáky a ti, jak známo, čich nemají, zato živě reagují právě na takovou barvu, jakou má popisovaný druh. 

Do r. 1973 botanika vystačila s rodem durman (Datura), ale toho roku jeden jihoafrický taxonomom rehabilitoval neužívaný oddělený rod Brugmansia (popsaný již r. 1805). Zdá se to být dobře opodstatněné (blíže viz ZDE). Tato změna by se měla odrážet i v českém jmenosloví. V "Botanickém slovníku" (Skalická, Větvička et Zelený 2012) je jako řešení uvedeno jméno "durmanovec". Vždycky, když vidím takové laciné řešení, pomocí koncovky -ovec, zapláču nad češtinou. A hned začnu dumat, zda by nebylo něco důvtipnějšího. Složeniny typu "čistonosoplena" také nejsou češtině vlastní a málokdy jsou libo--zvučné (sic!). Pracovně si popisovaný druh a jeho blízké příbuzenstvo nazývám "stromodurmany". Ať se lingvisté mračí, a vyznavači koncovky -ovec jakbysmet!

1517.jpg Brugmansia sanguinea 1518.jpg 1519.jpg