Domů > Novinky > 26. dubna

26. dubna

ÁÁÁÁch, to bylo dobrodružství! (Fejeton)

Dělat botaniku znamená v mém případě starost o svéráznou botanickou zahradu s největšími tropickými expozicemi v ČR, včetně všelijakého papírování, jednání, taktizování, vztekání se, trápení s občasnými příkořími, a  mnohdy nezáživného sledování odborné literatury. Zůstává zde však romantika exotické i tuzemské přírody a tvůrčí možnosti (vymýšlení expozic, výstav, článků, psaní knih). A tak v duši zůstává jakási nedostižná naděje, onen "motor" dodávající sílu a energii; dokonale to vyzpíval Daniel Landa v písničce "Šance"

3256.jpg Tam, v oblačných výšinách velehor se nacházejí páramos - místo dobrodružství.

Dnes jsem například zavzpomínal na dobrodružství staré řadu let, neboť vykvetla opravdu vzácná rostlina z vysokých And, což se neděje jen tak! Psal jsem o ní v jedné ze svých knih, odkud uvádím výňatek: 

"Vesnice San Rafael de Mucuchies (vyslovuje se "mukučies") leží ve výšce 3140 m n. m ve Venezuelských Andách. Je v současnosti známa hlavně kaplí "El Carmen" z tisíců neopracovaných kamenů, dobře zapadající do přírodního prostředí. Stavěl ji zde do r. 1984 vlastníma rukama tehdy již 83letý neškolený umělec Juan Félix Sánchez a jeho žena. Roku 1989 za toto dílo obdržel národní cenu za architekturu. Kaple se nachází na návrší nad vesnicí, asi 3400 m n. m. Účastníci expedice se většinou soustředili na novou proslavenou místní kapli, kdežto botanik se svými asistenty vybranými ze zahradníků Botanické zahrady Liberec, se snažil doběhnout po strmé stezičce na okraj šedohnědě kropenaté stráně s klejovkami. Květnatá ta stráň nebyla. Přímo u cesty však na dálku svítila šarlatově kvetoucí, ani ne metr vysoká šalvěj. Nejkrásnější bylo, že ty sytě červené trubkovité kvítky měly černé kalichy! Rozhlížel jsem se kolem, ale druhou takovou rostlinu jsem již nikde nenašel. Tu jedinou jsem ve strašném spěchu, aby již netrpěliví účastníci expedice dlouho nečekali, alespoň jedinkrát vyfotografoval. A potom horem pádem dolů! A zase skoro již bez dechu nahoru! Vždyť ta rostlina mohla mít někde dole starší, již semenící výhony. Nalezl jsem jediný kalich, v němž seděla čtveřice zralých semen, tak zvaných tvrdek, charakteristických pro čeleď hluchavkovitých. Ta jsem sebral, chláchole potom své svědomí nenechavce tím, že na těch rozlehlých stráních gigantického údolí přece musí být místo, kde je šalvějí mnoho. Svědomí ale utrpělo. Čekáte-li šťastný konec, tak ten nenastal. Duchové mrtvých Timotů mne možná stíhají kletbou. Z těch 4 semínek byly sice vypěstovány 3 statné, kolem metru vysoké, dole zdřevnatělé dospělé polokeře s ozdobným matně zeleným olistěním, ale nekvetou a nekvetou. Všechen zahradnický um selhává, ty převzácné úžasné kvítky již asi podruhé v životě neuvidím. Marně hledáme vhodné skleníkové mikroklima, marně laborujeme se suchou periodou, zbytečně rostliny přes léto vystavujeme venku slunci. Nenapodobíme v dostatečné míře zmíněné "denní klima" s teplotami kolísajícími během 24 hodin od -2 do + 15 °C, za slunce až 25 °C, a ještě k tomu s 12 hodin trvající denní světelnou periodou po celý rok. V létě kratší než v naší zeměpisné šířce, v zimě zase podstatně delší."

Druh byl posléze určen jako šalvěj rudnoucí (Salvia rubescens subsp. truxillensis), která zde má velmi malé vertikální rozšíření 3200-3400 m n. m. V jiných poddruzích se vyskytuje ještě v Ekvádoru a Kolumbii. O tento druh má zájem farmaceutický výzkum, neboť podle poznatků Andské univerzity v Méridě (Venezuela) jeho lodyhy obsahují určité v přírodě vzácné psychoaktivní diterpenoidy. 

Dnes tato šalvěj kvete v naší Botanické zahradě! Jak bych mohl nevzpomínat, jak se mi třásly ruce, sotva jsem popadal dech a hrozila mi "výšková nemoc" kvůli pohybu v páramos bez aklimatizace; a jak mně tam bylo dobře na duši! 

3253.jpg Šalvěj rudnoucí (Salvia rubescens) 3254.jpg Šalvěj rudnoucí (Salvia rubescens) v Botanické zahradě! 3259.jpg Originální snímek pořízený u San Rafael.
3255.jpg Klejovka timotská (Espeletia timotensis), zástupce rodu charakteristického pro páramos. 3257.jpg Páramo s tisíci a tisíci klejovek. Tam rostla šalvěj rudnoucí. 3258.jpg Pico Bolívar s věčným sněhem v tropech. Lana patří k nejdelší lanové dráze světa.