Domů > Novinky > 29. června

29. června

Bonsaje - rostliny s příběhy? (Fejeton)

Nyní lze vidět hned tři zvláště věkovité bonsaje ze sbírek Botanické zahrady, a sice asi 230letý jalovec čínský (umístěný v Orientální zahradě),  asi 100letou akácii arabskou  (umístěnou ve speciální expozici bonsají v horní etáži skleníků) a asi 100letou olivu evropskou (umístěnou tamtéž). Dalo by se předpokládat, že o tvůrčích dílech, jakými bonsaje jsou, se povedou nějaké záznamy. Vždyť i každý ušlechtilý pes  či kůň má rodokmen! Z těch tří velice vzácných, ba unikátních bonsají máme nejvíce věrohodných informací o té nejstarší z nich; a také je uvádíme na informační tabuli poblíže exponátu.  Přesto před každým z údajů o stáří těchto miniaturizovaných a neustále utvářených stromů uvádím slůvko "asi".  Důvody, pro které jsou zjevně velmi staré bonsaje většinou obestřeny tajemstvím opravdového původu a věku, jsou pokaždé stejné.

Málokterá bonsaj se stala bonsají od samého počátku života, od semenáčku. Často byl vykopán nebo i ze skalní spáry v přírodě vysekán již vzhledově zajímavý a celkem určitě dosti starý jedinec, který potom nějaký znalec a umělec upravil dle zásad stanovených kdysi japonskými pěstiteli. Takový jedinec mohl ale růst rychle i pomalu, podle daných podmínek na nalezišti. Dnes dokonce některé bonsaje pěstují na vyhnojených polích, aby rychle vyrostly. Potom jsou všelijak zmrzačeny a zjizveny, aby vypadaly staře a byly prodejné. V dávných časech, a zejména v zemích Orientu, se zřejmě nehledělo na číselné parametry, jako je věk, výška, šířka. Nikdo tedy například nezaznamenal, že před 100 lety byla ta a ta bonsai vysoká 80 cm a byl jí odoperován vrchol, čímž byla snížena o 15 cm.  Také nikdo v dostupných písemných pramenech neuváděl, že "bonsai z majetku rodiny pana Takady byla r. 1890 vykopána po smrti posledního z rodu Okamura v jeho opuštěné zahradě, a sice ve velikosti 110 cm". Pěstitelé bonsají nesledovali rekordy, nezajímaly je senzace, hleděli na pozoruhodný a formálně správný vzhled a tvar, a také zejména i celkový půvab bonsaje. Bonsai, i když je tvarována dle daných zásad, je vždy jedinečná, neboť při procesu jejího utváření přistupují i náhody a působí vrozené vlohy druhu. Jsou například druhy takové, že jim pomocí drátování ohnete a skloníte větve, dráty necháte tak dlouho, až se vlivem tloustnutí větví již zařezávají, ale ony se pak stejně vrátí do původní polohy a tvaru. Což je k vzteku, stejně jako když podceníte lámavost některých druhů a přijdete o důležité větve úplně. 

Náš nádherný strom olivy byl zakoupen zřejmě přes řadu několika obchodníků a překupníků, a vzhledem k tomu, že druh není orientální, ale je mediteránní,  nejspíše byl jeho osud tento: Kořistník mající firmu na produkci bonsají, k nimž snadno přijde a draho je prodá, ji vypáčil během dovolené v Řecku ze skály. Byla letitá a rostla pomalu, pod nemilosrdným středomořským sluncem, často nadmíru žízníc po vodě i živinách. Prohlášena byla za stoletou, protože to číslo dobře vypadá. Nejdůležitější událostí v jejím životě byl čas několika let po přesazení z volné přírody, kdy zápasila o život a prodělávala pomalou aklimatizaci. To není příběh k vyprávění a zaznamenání! 

Jsem rád, že bonsaje nejsou předmětem historiků nebo dokonce archeologů, neboť pro ně artefakt pozbývá hodnoty, když nejsou známy nálezové okolnosti a nemůže být dosti přesně datován. Stačí, že bonsai je krásná, obdivuhodná a záhadná! 

3520.jpg Jalovec čínský, asi 230letý. 3521.jpg Akácie arabská, asi 100letá. 3522.jpg Oliva evropská, asi 100letá.