Domů > Novinky > 30. října

30. října

Botanická zahrada je zavřena na neurčito. (Fejeton o fotografování.)

Stav, kterého se každý ředitel obává proto, že ztráta motivace v podobě pohrdnutí produktem snažení celé organizace začne brzy působit na psychiku všech zaměstnanců. To, že bezradná vláda vždycky zlehka obětuje to, co určitě nebude muset a zjevně ani nehodlá zachraňovat úhradami ztrát a může to lidem odepřít, tj. kulturní a vzdělávací vymoženosti, se i mé mysli jeví jako odpornost a ubohost. Uzavření botanických zahrad je zářný příklad. Jak si spravit náladu, alespoň na úroveň normálně nabručeného šéfa?

Připadl jsem na myšlenku, že jsem chtěl časem pořídit pro novou naučnou expozici pěknou detailní fotografii Lithops optica. To je "živý kamínek", sukulent z nejsušších oblastí jihozápadní Afriky. Právě tento druh má nejsevernější rozšíření a zasahuje až do legendární pouště Namib. Jak jsem byl navztekaný na celý svět, nemohl jsem tento výjimečný druh v políčku dalších druhů najít; přehlédl jsem jej. Naštěstí jsem potkal kolegyni, která má sbírku na starost, a dotázal jsem se. Za chvíli mi rostlinu v květníčku přinesla. To mi, pochopitelně, náladu pozvedlo.  

Lithops optica byl právě ve stadiu, kdy se mezi starým párem listů vynořuje dvojice listů mladých, aby později ty staré do nich přečerpaly živiny a vodu. Drastické podmínky v přírodě dokonce způsobují, že rostlina bývá ponořena do štěrkovité půdy a v části ukryté pod terénem má zelené pletivo. To potřebuje ke své činnosti světlo, které se tam dostává okénkem nad ním. To okénko je vidět a vypadá trochu jako optická čočka (odtud jméno). 

Fotografuji rád. Na svůj aparát Pentax jsem nasadil speciální objektiv MAKRO téže značky, obdivuhodný technický zázrak, a navíc jsem se vybavil zvláštním panelovým LED-osvětlením místo klasického fotoblesku. Známá teplota osvětlení 5000 K a odpovídající nastavení "vyvážení bílé" zaručuje věrnost barev. Uvědomil jsem si, jak mi tato vymoženost dobře slouží, a že je to dárek. Nálada se tudíž ještě zlepšila. Konečně bylo možné nastartovat nějaké tvůrčí myšlení. Rád bych býval pořídil záběr sice z umělých podmínek, ale sdělující tak trochu, jak asi vypadá rostlina v přírodě. Venku ale lilo a všechen oblázkový štěrk byl mokrý, tudíž nepoužitelný. Obrátil jsem se na kolegyni starající se o akvária, zda nemá v zásobě nějaký štěrk potřebného druhu; měla! Mohl jsem tedy zapustit květináček tak, jako by rostlina byla v přírodě. První obrázky ovšem měly chybu: Zapomněl jsem, že oblázkové pláně v jižní Africe jsou jistě větrné, a proto asi Lithops nebývá čistý, ale trochu popískovaný. Tímto způsobem bylo možno ještě objekt zdokonalit. Uvědomil jsem si, jak chudí jsou papaláši jsoucí u moci, když nemají a nemohou mít radost z tvoření, přemítání nad přírodou nejsou schopni, a vyhláškami uzavírají botanické zahrady, aniž chápou, co to vlastně vůbec je! "Ať si jsou, kde si jsou, jen ať nám sem nelezou!" (To se r. 1968 říkalo po invazi spřátelených armád.) Tolik tedy o fotografování.

4016.jpg Lithops optica, prvá verze. 4017.jpg Lithops optica, druhá verze.