Domů > Novinky > 4. května: Aligátoří vlaječka z pavilonu M.

4. května: Aligátoří vlaječka z pavilonu M.

"Aligátoří vlaječka" je triviální název rostliny klunice pobílené (Thalia dealbata) přeložený z angličtiny. Je rozšířena v areálu aligátora amerického, v močálech jím obývaných, ať již v deltě Mississippi, anebo v pobřežních  nížinách na jihovýchodě USA. Když se aligátor pohybuje ukryt v porostu, tato až 2,5 m vysoká rostlina se rozkývá a její čepele mávají výstražně opravdu jako vlaječky. Druhový přívlastek "pobílená" vyplývá z voskovitého bílého pudru na rubu listů. Čepele jsou nesmáčivé a voda se na jejich povrchu shlukuje v kuličky kutálející se jako rtuť. Čepel je k řapíku připojena barevně odlišeným sloupkem, sloužívím k polohování asimilační plochy. Toto "kinetické umění přírody" je vybaveno i pohyblivými orgány ve květech. Píše se, že opylování je "explozivní". Šel jsem to hned do skleníku vyzkoušet. Pozoroval jsem, že každý složitě utvářený kvítek má z korunních laloků vytvořenou jakousi rourku, kudy se opylvač může dostat k nektaru. Může tam proniknout zobáček kolibříka, sosák motýla, anebo sosák včely. Tam je také spoušť odjišťující napruženou dlouhou  čnělku pestíku. Ta se obloukovitě ohne a přirazí bliznu na svém konci k sacímu ústrojí opylovače. Pokud ten předtím již navštívil některý jiný květ, na bliznu se připlácnou pylová zrnka. Vlastní pyl květu se při vysunutí sosáku nebo zobáčku setře na jeho povrch. Květy rostlin marantovitých, mezi něž klunice patří, vůbec nejsou jednoduché. Tuto zajímavou rostlinu naleznete nyní bohatě kvetoucí v pavilonu L

5251.jpg Klunice pobílená (Thalia dealbata) 5252.jpg Polohovací sloupek mezi čepelí a řapíkem. 5253.jpg Květy vůbec nejsou jednoduché. Opylují se explozivně.