Domů > Novinky > 4. listopadu

4. listopadu

Měli jsme mít Botanickou zahradu otevřenu! A jsme z ústrků a přezíravosti vlády smutní. (Fejeton o ohrožených druzích.)

Dnes by mohl být den, kdy skončil mimořádný stav. Čas polospánku, kdy se člověk teprve probouzí a půjde na novou "šichtu", je vždy provázen radiobudíkem: Hlásá, kolik nakažených koronavirem bylo včera. A jak tak si ten drzý mozek pracuje po svém, vytanula mi v mysli pochybnost, zda údaj o několika tisících nových virózách není součástí manipulace s veřejností. Lze jej totiž libovolně regulovat, například když se chce vzbudit všeobecný strach a prodlužovat mimořádný stav, anebo když hrozí a má být neutralizována nějaká demonstrace (pravda, střílení gumovými projektily a vodní dělo by byly lepší, ale nejsou jen ovládnuté domácí sdělovací prostředky; mohlo by se něco prozradit do zahraničí!). Prý mimořádný stav a hlad je dobrý. Umožňuje ledacos, jak vidno ZDE. Zmíněná regulace čísla, jímž mne (a mnohé) ráno budí a kazí náladu,  je jednoduše proveditelná, protože lze uskutečnit dle libosti více, anebo méně testů. Absolutní počet  zachycených případů je pak větší, anebo menší. 

Ten můj zlobivý a neposlušný mozek uvažoval dále, jako by se duše vznášela mimo tělo a mudrovala: Není to, co se děje, osvědčená ruská "taktika spálené země"? Jsem botanik, a tak se v mém vědomí objevila další otázka: Které to jsou druhy, které pak obvykle provedou invazi do podmínek a prostoru po požáru? Rozhodně to nejsou druhy vzácné, ekologicky citlivé a zvláštních kvalit, které se dostávají na červené seznamy ohrožených druhů! Ty je nutno považovat za vzácnosti a střežit je, vycházet jim vstříc ochranářskými opatřeními, aby nezanikly. Kdepak: Taktika spálené země v případě společenstev rostlin České republiky nejčasněji dovoluje rozpínat se druhům agresivním, plevelícím, často i zavlečeným z cizích území.  Na požářišti prostě orchidej nečekejte! (To by jinak fungovalo třebas v australském buši, kde je požár přirozeným faktorem; ale Australané ctí královnu, mají demokratický systém plný svobodomyslnosti a skutečných občanských práv, takže sbírka našich potentátů by tam nejspíše skončila napíchaná a mumifikovaná na ostnatých drátech kolem pastvin.) 

Až po těchto úvahách se mi podařilo dosíci úplného probuzení, vypnul jsem rádio servilně hrající povinnou slovenskou písničku, takže jsem se ukáznil a připomněl si trudný čas, kdy se uzavřená Botanická zahrada po opětném prodloužení mimořádného stavu ocitá v dluzích a musí omezovat i některé životně důležité záležitosti. Botanická zahrada je také zařízením zvláštním, citlivým a snadno a nadlouho poškoditelným; zkrátka druh zařízení z kategorie druhů ohrožených.

Faktem je, že ve sbírkách Botanické zahrady je překvapivě dlouhý (mnohastránkový) seznam ohrožených druhů z oficiálních českých i světových červených seznamů. Většinou jsou překrásné, anebo vrcholně zajímavého vzhledu. Chci-li k předešlému komentáři připojit příklad ohroženého druhu z české flóry, volím (trochu škodolibě) takovou zdánlivě obyčejnou travičku, bezosetku štětinovitou (Isolepis setacea). Pěstujeme ji v oddělení Květena mokřadů a vodních zahrad a více o ní se dočtete na internetu, kde odkazuji, s ohledem na žel špatné češtinářské dispozice předsedy vlády (kdyby to nějaký bezpečnostní aparát zachytil a nechal mu to číst),  na podrobnosti ve slovenštině ZDE.

A ještě poznámka pro adepty botaniky: Tato zdánlivá travička nepatří mezi trávy (čeleď Poaceae), ale je to příbuzná staroegyptskému šáchoru papírodárnému čili papyru (čeleď Cyperaceae).  

4026.jpg Bezosetka štětinovitá (Isolepis setacea) 4027.jpg Bezosetka štětinovitá (Isolepis setacea)