Domů > Novinky > 5. února

5. února

Zvláštní úkol: improvizace. (Fejeton)

Někdo si možná představuje, že šéfem botanické zahrady musí být osoba metodicky řídící tento ústav, tvořící vnitřní předpisy a metodické pokyny - a ouha(!), libující si v kontrolních mechanismech. Shánějící peníze na provoz. Zkrátka úředník a manažer. Možná ano, snad tomu tak je a je toho třeba, ale já na celé té věci miluji úkoly tvůrčí, kde kromě metodické dokonalosti musí být i invence a improvizace. Rád vzpomínám na kreslení dnešních expozic, vymýšlení patřičného sortimentu, všelijakých vtipných prvků ozvláštňujících každý kousek Botanické zahrady. Dnes jsem se octnul zase před jednou drobnou improvizací: Připravujeme instalaci výstavy ke 125. výročí Botanické zahrady, která bude přístupná ve vstupním prostoru Krajského úřadu od 1. do 31. března. Všechno klape, až na to, že k výstavě se počítalo (kromě výkladových panelů) s jedinou vitrínou, kdežto tam mají vitríny 3 a nejdou odstranit. Byl tedy potřeba nápad, co do těchto přídavných zařízení dát. V jedné vitríně tedy budou připomenuty vybrané rostlinné unikáty, exempláře nevyčíslitelné hodnoty, jako jsou velmi staré bonsaje a některé kamelie apod. V další budou ukázky 12 volně zvolených realizací v expozicích zahrady. A tak jsem hrábnul do svého fotoarchivu a vybral obrázky zde uvedené. 

4475.jpg Design expozice v pavilonu G je cílen na vyvolání poněkud ponurého dojmu, jakým zpravidla působí džungle někde ve Starém světě. Využito je i patinovaného betonového modelu báze stromového velikána, stojícího v tomto pralese, osídleného hlavně epifytickými kapradinami. Džungle je, odborně řečeno, tropický deštný les, tedy druhově nesmírně bohatý biom. 4476.jpg Pavilon F, věnovaný květeně amerických pouští, polopouští i suchých křivolesů, je působivý díky rozměrným kaktusům, agávím a dalším druhům zde syntetizovaného a stylizovaného společenstva sukulentů. Druhová bohatost a struktura odpovídají skutečnosti, díky přímé terénní zkušenosti a geobotanické erudici autora designu. 4478.jpg Australský buš, napodobený v pavilonu C, je ekologicky a pěstitelsky náročný a úspěchu v pěstování charakteristických rostlin lze dosahovat dosti složitě. Podobná expozice proto nemá v botanických zahradách obdoby. V designu je užito i barevně odpovídajících půd v australské krajině a žulových skal, jež jsou typické pro jihozápadní Austrálii a jsou zvány granite outcrops. 4479.jpg Pavilon Pravěk je paleobotanickou rekonstrukcí opírající se o dramatické obrazy věhlasného malíře Zdeňka Buriana. Po celém tropickém pásmu zeměkoule byly posbírány dosud nevymřelé archaické rostliny, tzv. žijící zkameněliny, aby posloužily fantazii designéra této velmi zvláštní a originální expozice. Bohatě jsou uplatněny stromovité kapradiny, cykasy a starobylé jehličnany včetně populární wollemie vznešené.
4480.jpg Tropický deštný les Nového světa, znázorněný v pavilonu E, představuje druhově nejbohatší a strukturou nejsložitější biom světa. Odtud pochází dlouhá řada okrasných rostlin. Je také nositelem roztodivných druhů lián, přisedavých rostlin čili epifytů, v pavilonu se ocitl i kus tropického močálu s robustními kapradinami z rodu prašnatec (Acrostichum). Autor náročného designu této expozice vycházel ze své přímé zkušenosti získané v terénu. 4481.jpg Pavilon masožravých rostlin si troufá svým návštěvníkům předvést málokterá botanická zahrada, neboť jde o téma po stránce zahradnické obzvláště složité. Design takové expozice musí být obzvláště důmyslný a musí se opírat i o několik speciálních technických zařízení, byť jsou pohledům návštěvníků skrytá. Téma masožravých rostlin je v Botanické zahradě značně propracováno, z čehož plyne i mezinárodní prestiž. 4482.jpg Pavilon pro viktorii královskou a další dva druhy obřích leknínovitých rostlin je po stránce zahradního designu svérázný. Jeho řešení je podřízeno požadavkům nápadných vodních tropických rostlin, pro něž byl pořízen největší bazén v Botanické zahradě. Krása této expozice vyplývá z jednoduchosti, s jakou se nechává vyniknout majestátní vzhled úžasných druhů s plovoucími listy velkými kolem 2 metrů. 4483.jpg Vitríny k vystavování orchidejí jsou potřebné k tomu, aby mohly být pohledům přiblíženy nejkrásnější rostliny světa. Jejich květy mají často filigránské detaily, které je potřeba pozorovat z blízka. Botanická zahrada Liberec je jediná v republice, která zaručuje velkou orchidejovou podívanou 365 dní v roce.
4484.jpg Skalka čili alpinum je poněkud historický útvar v zahradách a již minuly doby, kdy byl módní. Ze základu vzniklého r. 1956 se skalka Botanické zahrady dodnes vyvíjí a zdokonaluje. Nyní má 6 tematicky i vzhledově rozličných sektorů a je vybavena automatickými informačními zvukovými zařízeními. Po stránce zahradního designu jde o styl umožňující předvést vůbec největší počet rostlinných druhů vzhledem k dané ploše. Ty jsou ovšem ekologicky rozdílné, a proto dobře osázené skalky jsou vzácností. 4485.jpg Partie skalky s teplomilnou květenou severních Čech je plná druhů pocházejících z Českého středohoří, tedy oblasti, kam lze z Liberce dojet za pouhé 2 hodiny. Jde o nejbohatší lokální flóru Čech. Biotopy rostlin jsou zde napodobeny tak, aby byly připomenuty skalní stepi na čedičových kopcích a tzv. bílé stráně na slínovcích, nacházejících se jako starší geologické vrstvy na úpatích kopců. 4486.jpg Oddělení květeny mokřadů a vodních zahrad je vybaveno nejbohatšími odbornými informacemi a je botanicky rigorosní. Skýtá ovšem podívanou na krásné lekníny, kriticky ohrožené převzácné druhy i inspirující hříčku zahradního designu s větším rybníčkem. Návštěvníci se právě zde zdržují nápadně dlouho. V souvislosti s jinými částmi Botanické zahrady má tento styl záměrně vybočovat k téměř extrémnímu způsobu vystavování ekologicky zvláštních rostlin. 4487.jpg Rustikální zahrádka je jedna z malých, a přitom excentrických ukázek zahradního designu. Je reminiscencí na zahrádky kdysi existující na dvorcích mezi městskými domy, které jako by byly kouskem venkova. Nesly mnohý užitek, tedy zeleninu, drobné ovoce i květiny potřebné do vázy na stůl nebo i k výzdobě hrobu. Kýčovité skleněné koule k tomuto stylu patřily. Kdyby se zahradní tvorba přirovnávala k malířství, toto by bylo tzv. naivní umění.