Domů > Novinky > 8. července: Rostlinný vlhkoměr.

8. července: Rostlinný vlhkoměr.

V Botanické zahradě jsou rostliny, kterých si nikdo nevšimne, a přece jsou tak zajímavé! Například hned u cesty do skleníků (po pravé straně) je právě kvetoucí i plodící pumpava Manescauova (Erodium manescavi), jež je příbuzná známým muškátům čili pelargoniím. Pochází z francouzské strany Pyrenejí. V české flóře má příbuzný méně vzrůstný druh pumpavu obecnou (Erodium cicutarium), poněkud teplomilný druh považovaný za archeofyt (cizí druh zavlečený lidskou činnosti kdysi dávno). V Botanické zahradě ale jsou vidět také zvláštně utvářené osinaté nažky pumpavy jeřábí (Erodium gruinum). Ta pochází ze Sicílie a někdy je pěstována jako letnička. Naleznete je ve vstupním pavilonu skleníků, ve vitríně, mezi ukázkami všelijakých zajímavých semen a plodů. 

                                                                                                                                             .   .   . 

Plody pumpav jsou jejich největší zajímavostí a ve Wikipedii se o nich (na příkladu pumpavy obecné) píše (cituji): "Poltivý zobanitý plod, až 5 cm dlouhý, se skládá z pěti jednosemenných pouzder, která jsou svými prohnutými a napjatými osinami přirostlá ke společnému střednímu sloupku. V době zralosti vztyčený plod ve střední části puká a předpjaté osiny vymršťují nažky (plůdky) až do vzdálenosti dvou metrů. Chlupaté nažky (semena) jsou podlouhlé, zašpičatělé a přecházejí v dlouhou, hygroskopickou osinu, která je za sucha spirálovitě stočená. Osina reaguje zkrucováním a napřimováním na změnu vlhkosti a zavrtává nažku do země, chloupky nažky směřující vzhůru brání zpětnému pohybu k povrchu. Pumpava obecná se rozmnožuje pouze semeny, která jsou nepravidelně dlouze dormantní a podržují si klíčivost až osm let, na polích se objevují její mladé semenáčky po celý rok. Na rostlině vyroste ročně několik stovek semen která se rozšiřují mimo balisticky i za pomoci zvířat, zachycují se osinami za srst nebo peří živočichů."

5370.jpg Pumpava Manescauova 5371.jpg Pumpava obecná 5372.jpg Segmenty plodu pumpavy jeřábí, mající zvláště velké plody.

Nyní, díky předeslanému výkladu, může následovat popis v nadpisu zmíněného vlhkoměru. Jsem na dovolené, na vzdáleném pracovišti, tudíž sleduji poměrně nejisté předpovědi počasí. Proto jsem si právě vzpomněl na nažky a jejich v důsledku proměnlivé vlhkosti tam a nazpět otáčivé osiny, z nichž si naši předkové dělali vlhkoměry a věštili blížící se déšť nebo bouřku. (O něco lépe  než "od oka", pohledem na oblohu.) Svůj hygrometr vyrobili z nějaké kulaté papírové krabičky (jako je nyní od tavených sýrů), uprostřed propíchnuté; aby tam byla zapíchnuta nažka pumpavy. (Takové, od některé větší exotické pumpavy, se prý prodávaly v trafikách.) Potom bylo potřeba vlhkoměr "ocejchovat", tj. zkusmo poznačit polohu špičky osiny před deštěm a v období úplného sucha. Výsledkem bývala asi tak směrodatná předpověď počasí, jaká se leckdy uvádí i dnes: "Bude oblačno až místy polojasno, občasné srážky, místy i vydatné, s protrháváním oblačnosti od severozápadu v odpoledních až večerních hodinách." Jinak řečeno, možná bude pršet. Sedlák potom raději prásknul do koní a se žebřiňákem vyjel naložit usušené seno.