8. ledna

Záhada ibišku Grandidierova.

Je to madagaskarský endemit, tedy vzácnost, ale kvítky má malé jako dvacetikoruna, byť hezky utvářené. Bližší informace jsou k dispozici na internetu. Podle těchto informací se tento druh vyskytuje v opadavých suchých lesích, v křovinaté vegetaci, zejména v nížinných oblastech. Zdálo se, že by bylo nejvhodnější jej v Botanické zahradě uplatnit v pavilonu B, s jinými africkými a madagaskarskými suchomilnými  rostlinami. Stalo se tak, ibišek se dobře uchytil a uspokojivě roste, leč již po několik let neukázal ani kvítek!  Hledal jsem příčinu a potřeboval jsem k tomu nějaké zprávy přímo z míst výskytu. Jedna z nich zní (v překladu) "povodí řeky Sofia, v písečné rokli (na rule) západně od Mandritsara". Otázka zní, zda ta rokle není vlhčí nežli planiny v okolí. Zkusili jsme jinou sazenici umístit ve vlhkém prostředí pavilonu G. Vyrostl v méně kompaktní keřík, zato každoročně a spolehlivě kvetoucí! Jak lze to vše vysvětlit?

Uvědomme si, že Madagaskar je ostrovem těžce zkoušeným lidskými vlivy, z nichž podstatné je odlesňování. Na Madagaskaru se topí dřívím a dříví se pálí na dřevné uhlí. Odlesnění má za následek odhalení a značné vysychání půdního povrchu. Nastupují vůči suchu dosti odolné rozvolněné křoviny. Má-li určitá dřevina širokou ekologickou amplitudu, ztrátu ideálních biotopů může přežít. My ji pak nalezneme, její biotop mylně považujeme za přirozený a patřičný, ale ona je až někde na okraji svých možností daných konstitucí druhu. Chování ibišku Grandidierova v Botanické zahradě naznačuje, že původní stanoviště druhu vypadala na Madagaskaru jinak, než je tomu nyní. 

Ibišek Grandidierův (Hibiscus grandidieri)

Ibišek v suchém prostředí.

Ibišek ve vlhkém prostředí.