Domů > Dodatky > GEOBOTANIKA - věda vedoucí k expozicím Botanické zahrady.

GEOBOTANIKA - věda vedoucí k expozicím Botanické zahrady.

Miloslav Studnička

Autor v objetí brazilského pralesa. Autor v objetí brazilského pralesa.Práce ředitele Botanické zahrady se musí opírat - zcela patřičně - o znalosti botaniky. Nabyl jsem jich svého času na oddělení geobotaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (pod vedením věhlasného profesora Jana Jeníka) a při aspirantském studiu téhož zaměření na Akademii věd (tehdy ČSAV, pod vedením akademika Slavomila Hejného). Geobotanika je pro tvorbu expozic s věrohodnými ukázkami rostlin i jejich existenčního prostředí, o což se v Botanické zahradě snažíme, oborem nejvíce použitelným. Dovolte tedy uvést několik glos, které mají vysvětlit, čím geobotanika je. Rozhodně neodhadujte význam vytčeného slova tak, že jde o vztah mezi geologickým podkladem a rostlinami. Prvá část této složeniny "geo-" zde znamená - zcela dle slovníků cizích slov - "Země, zemský".

"Podle tradic evropské přírodovědy geobotanika zahrnuje široký okruh vztahů mezi rostlinami a jejich půdním, vzdušným i biotickým prostředím. Tyto globální souvislosti se dějí nejen ve volné přírodě, ale i v zahradě a skleníku, z čehož vyplývá význam geobotaniky pro pěstování rostlin." (cit. J. Jeník in litt.)

Autor v objetí brazilského pralesa.

Geobotanika si všímá různých typů vegetace na naší planetě, ať již je označíme jako "formace", anebo "biomy".

Kavylová step v Českém středohoří.	Egyptská poušť.	Indická džungle.
Mangrove na Zanzibaru.	Mexická polopoušť.	Tropický deštný les v jižním Mexiku.

Zkoumá strukturu vegetace čili rostlinstva, a sice horizontální i vertikální.

Tropický deštný les na Kubě - složitá struktura.

Antropogenní bor ve středních Čechách - jednoduchá struktura.

Kvantitativní hodnocení lesního podrostu.

Pracuje na úrovni organismu, druhové populace, rostlinného společenstva, ekosystému i krajiny.

Liána mukuna zobatá v deltě Orinoka. Úroveň organismu.	Rostlinstvo s masožravou rostlinou bublinatkopu růžkatou v Brazílii. Úroveň společenstva.
Formace sukulentního buše na ostrově Gran Canaria. Úroveň ekosystému.	Od neolitu obydlená krajina Českého středohoří. Úroveň krajinná.

Zkoumá vztahy mezi rostlinami a jejich populacemi navzájem, jakož i obydlení vegetace živočišstvem, a případně působení populace lidské.

Lomikámen trsnatý je na suti podporován výskytem mechů.

Strdimil skvostný je v západní Africe opylovačem a vektorem genů mezi rostlinami.

Těžební činnost v Polabí - lidský faktor.

Sleduje a popisuje způsob vzniku rostlinných společenstev a jejich proměny v čase (syngenezi, sukcesi).

Třtěnské stráně v Českém středohoří r.1976.

Důsledky umělé stabilizace svahů, zaznamenané r. 2012.

Následkem je mizení pozemního lišejníku blýskavky žluté.

Zkoumá závislosti rostlinstva na prostředí, a také opačně, jak rostlinstvo působí na prostředí a mění jej (synekologie).

Stabilizace a zazemňování suti v Českém středohoří.	Sesel fenyklový rozrušující skálu u Litoměřic.
Pole na Českolipsku, obydlené chrpou modrou.	Přeslička největší podpořená zřízením trati.

V rámci studia rostlinných společenstev se ale musí zabývat i autekologií, tj. požadavky jednotlivých druhů rostlin samotných o sobě, i jejich životními projevy, jako je šíření, uchycování se (ecese), rezistence vůči stresům nebo mechanickým faktorům, a vůbec životní strategií.

Dischidia rafflesiana se zvláštní autekologií.	Zmijovec titánský s velmi úzkými ekologickými nároky.
Řez jejím vakovitým listem se symbiotickými mravenci a adventivním kořenem.r	Masožravá tučnice česká, druh s extrémní autekologií.

Geobotanika se dle potřeby propojuje s dalšími obory, když se zabývá matečnými horninami (petrografie), půdami (pedologie), podnebnými podmínkami (klimatologie), půdní vodou či mechanickými účinky vody (hydrololgie), reliéfem terénu a krajiny (geomorfologie), zeměpisným rozšířením a vertikálním rozšířením rostlin (fytogeografie) apod.

Tropická půda v Indii - pomůže pedologie.	Opuka na Lounsku - pomůže geologie.
Brakické vody v Mexiku - pomůže hydrologie.	Hory v JV Brazílii - pomůže geomorfologie.

Kromě popisu dějů, procesů, ekologických funkcí, struktury rostlinstva a jeho druhového složení (kvalitativně i kvantitativně) geobotanika dokáže také ohraničit homogenní rostlinná společenstva, určit jejich charakteristické druhové kombinace, pojmenovat je a zařadit do systému rostlinných společenstev (tj. syntaxonomického systému); to je fytocenologie, důležitá součást geobotaniky.

Salvio verticillatae-Sanguisorbetum minoris

Festuco valesiacae-Stipetum capillatae

Allio montani-Sedetum albi

(Až na první reportážní snímek, od J. Šmahela, jsou zde vesměs použity fotografie M. Studničky.)