Home > Supplements (in Czech language only) > Kamelie - unikáty.

KAMELIE, skutečně unikátní?

Kamelie v Botanické zahradě je třeba představit podrobněji, neboť zřejmě mají dlouhou historii. Vše začíná u zborcené oranžerie zámku Frýdlant, jak bezpečně víme, místa dřívějšího pobytu velmi starých kamelií, nyní se nacházejících v Botanické zahradě Liberec. Oranžerie zanikla v druhé polovině 20. století a posledním zahradníkem tam byl pan Aschenbrenner.

1119.jpg Zámecká oranžerie na počátku 19. století, v popředí vpravo (kresba K. Prostla).

1120.jpg Tak vypadala oranžerie zámku Frýdlant.

1121.jpg Oranžerie a obslužný domek (vlevo).

O kameliích úvodem a obecně.

První, již šlechtěné kamelie byly, jak se traduje, dovezeny z Orientu do Evropy Portugalci. Pěstování kamelií se ale ujalo až po importech uskutečněných anglickými kapitány, a to teprve ke konci 18. století. Nové a nové jejich odrůdy se pak během 19. století staly módou. Rod kamelie (Camellia) byl takto nazván r. 1753 tvůrcem botanického jmenosloví C. Linném na památku brněnského jezuity Jiřího Kamela (latinsky se zvoucího Camellius). Paradoxem ovšem je, že tento misionář nikdy nepůsobil ve zmíněné oblasti původu kamelií a s těmito rostlinami se sotva vůbec setkal. (V Asii působil na Filipínách, a v Manile také roku 1706 zemřel.)

Skupina starobylých kamelií v Liberci.

1122.jpg Pozice v pavilonu Květnice a číslování.

1123.jpg Číslo 1

1124.jpg Číslo 2

1125.jpg Číslo 3

1126.jpg Číslo 4

1127.jpg Číslo 5

Odrůdy pěti nejstarších exemplářů v expozici BZ nefigurují v seznamech v současnosti pěstovaných kamelií a jejich snad existující původní japonská jména nejsou známa. Mají jen středně velké až poměrně drobné květy, jež jsou velmi variabilní, neustálených vlastností. Na stromku při cestě, zde označeném č. 1, tak lze vidět jak květy růžové, tak čistě bílé. U odrůdy č. 4 je silně proměnlivý poměr mezi růžovým a bílým žíháním.

Pět stromovitých kamelií, tvořících skupinu po pravé straně bazénu v pavilonu I Květnici, patří k nejstarším v Evropě. Mají věk nejméně 200 let a jejich růst byl v minulosti zpomalen dlouhodobým pěstováním v nádobách. Do Botanické zahrady byly získány, jak bylo zmíněno, přesunem ze zborcené oranžerie zámku Frýdlant, pravděpodobně r. 1961 (Pelcová H., 1985: Severočeská botanická zahrada v Liberci.- Liberec). Roku 1964 byly vyjmuty z nádob a vsazeny do volné půdy v chladném skleníku. Před jeho zbouráním byly po 2 roky obrýváním připravovány na přesazení a roku 1999 byly přemístěny opět do volné půdy v nových sklenících, na nynější místo v pavilonu I - Květnice.

1128.jpg Kamelie č. 5.

1129.jpg Kmen kamelie č. 1 v roce 2014.

1130.jpg Kmen kamelie č. 2 v roce 2014.

1131.jpg Kamelie č. 2 v roce 2014.

1132.jpg Kamelie č. 3.

1133.jpg Kamelie japonské u bazénu s japonskými kapry.

Liberecké kamelie oproti nejstarším kameliím v Evropě.

Právo psát evropské dějiny kamelií si zřejmě osobují naši němečtí sousedé, protože jedno staré rodové zahradnictví Seidel, zabývající se především kameliemi, sídlilo v Sasku a dodnes jsou pozůstatky sortimentu odtud pěstovány v Pirně-Zuschendorfu. Podle významného literárního pramene (Allesch M., Caspersen G. el Knorr B., 2006: Kamelien.- Hamburg.) jsou nejstarší kamelie v Evropě tři, v těchto lokalitách: Pillnitz u Drážďan, Caserta v Itálii a Campo Bello v Portugalsku. Dle shrnutí všech dílčích poznatků se autoři domnívají, že všechny tři tyto kamelie jsou přibližně stejně staré, získané někdy kolem r. 1800 z téže zahradnické školky ve střední Anglii. O libereckých kameliích není v uvedené jinak podrobně napsané knize zmínky. "Deutsche Kameliengesellschaft" ale referovala o libereckých kameliích ve svém časopise "Camellia" již r. 2004. Ze skutečnosti, že tyto kamelie byly původně v oranžerii frýdlantského zámku Clam-Gallasů, vyvozují mlhavou domněnku o možném jejich stáří: Mohl je prý pořídit buď Kristián Filip Clam-Gallas (1748-1805), anebo jeho potomek Eduard (1805-1891). Snad v zájmu primátu zmíněné kamelie v Pillnitz stanovuje "Deutsche Kameliengesellschaft" stáří libereckých kamelií na cca 150 let. Činí tak s poukazem na poměrně málo tlusté kmeny, ve srovnání s německou kamelií. Ta sice není stromem, ale keřem, ale od země se větví ve větve dole tlusté (dle údaje z r. 2005) 26,5 cm, 25 cm a 22 cm. Podotkněme, že tato rostlina byla vysazena do volné půdy již dávno, r. 1801; byla obestavěna skleníčkem s dřevěnou konstrukcí a na zimu je chráněna dodnes. Větve tedy tloustly přes 200 let. Měřil jsem (r. 2013) kmeny libereckých exemplářů a v pořadí dlevýše uvedené fotografie uvádím průměry kmenů ve výčetní výšce 110 cm: č. 1 (mimo řadu stojící).- 14,5 cm; č. 2.- 16,1 cm; č. 3.- 13,2 cm; č.4.- 12,2 cm; ;  č. 5.- 21,0 cm. Tyto kamelie ovšem rostly ve volné půdě v době měření teprve 49 let, když předtím byly omezovány pěstováním v nádobách, a proto byly jistě i po léta radikálně seřezávány. Kdyby rostly ve volné půdě 4x déle, alespoň ta nejsilnější z nich (nyní průměr 21 cm) by byla určitě podstatně tlustší než kterýkoli z pakmenů (resp. větví) kamelie v Pillnitz!

Jsou tedy liberecké kamelie v pravém slova smyslu unikátní?

Stáří těchto kamelií dle podložené domněnky hraničící s jistotou je přes 200 let. Je proto nutno počítat je také k nejstarším v Evropě, jako dědictví z doby kolem r. 1800. Po stránce historie šlechtění jde tudíž jistě o originální japonské archaické odrůdy. Každý exemplář je jiný (viz foto), a proto tyto kamelie musejí být oceňovány jako skupina rozličných orientálních odrůd z dávné doby. Nic tak vzácného se nezachovalo jinde ve střední Evropě, a nejspíše ani v teplejších zemích s možným pěstováním kamelií volně v zahradách. Z hlediska historického i genetického významu tedy má tato skupina kamelií v Liberci nevyčíslitelnou hodnotu; je to unikát.

Výběr kamelií ze světového sortimentu v Botanické zahradě.

Téma "kamelie" obnáší v BZ Liberec ještě 25 druhů a odrůd, přísně vybraných s ohledem na omezený prostor v pavilonu I Květnice, kde jsou trvale vystaveny . Většinu z nich, včetně údajů o původu, charakterizují připojené fotografie, pořízené tamtéž.

1134.jpg Camellia x williamsii ´Black Lace´; USA r. 1971

1135.jpg C. japonica ´Midnight´; USA r. 1965

1136.jpg C. japonica ´Elegans Splendor´; USA r. 1972

1137.jpg C. japonica ´Brushfield\'s Yellow´; Austrálie r. 1970

1138.jpg C. japonica ´Mathotiana Alba´; Belgie r. 1858

1139.jpg C. japonica ´Alba Simplex´; Anglie r. 1813

1140.jpg Camellia japonica ´Bob Hope´; Kalifornie 1972

1141.jpg C. japonica \'Adolphe Audusson\'; Francie r. 1910

1142.jpg C. reticulata ´Dr.Clifford Parks´; USA r. 1972

1143.jpg C. japonica ´Yours Truly´; USA r. 1947

1144.jpg C. japonica ´Otome´; Japonsko, konec 18. stol.

1145.jpg C. japonica ´Chandleri Elegans´; Německo r. 1897

1146.jpg Camellia ´Mikuni-no-homare´; Japonsko 1961

1147.jpg C. sasanqua ´Tai-shuhai´; Japonsko cca r. 1960

1148.jpg Camellia ´Sweet Emily Kate´; Austrálie 1987

1149.jpg C. japonica ´Momijigari´; Japonsko r. 1958

1150.jpg Camellia sasanqua ´Yuletide´; Kalifornie 1963

1151.jpg C. japonica ´Pink Herme´; USA r. 1932

1151.jpg C. japonica ´Pink Herme´; USA r. 1932

1153.jpg Camellia japonica subsp. rusticana ´Icharaku´; Japonsko 1966

1154.jpg Camellia cuspidata

1155.jpg C. nitidissima; botanický druh

1156.jpg Camellia sinensis (čajovník čínský)

1157.jpg Plantáž gruzínského čaje, odkud byla dovezena sazenice do BZ.