Home > About us > > obří áronovité rostliny

obří áronovité rostliny

PŘEDSTAVUJEME VYBRANÉ RARITY: obří áronovité rostliny

Plán skleníků a poloha popisovaných druhů.. Plán skleníků a poloha popisovaných druhů..K divům říše rostlin se počítají giganti z čeledi áronovitých (Araceae), jmenovitě zmijovec titánský (Amorphophallus titanum) a drakontyum obří (Dracontium gigas). Obě tyto v přírodě i v botanických zahradách vzácné rostliny žijí v podobných podmínkách v nížinných a velmi horkých tropických deštných lesích. Zmijovec titánský se vyskytuje pouze na západní Sumatře. Drakontyum obří se vyskytuje rovněž na velmi malém území, a sice při atlantickém pobřeží střední Nikaraguy až střední Kostariky. Odpovídající umístění mají tyto rostliny i v Botanické zahradě, takže zmijovec je v pavilonu G Paleotropis (tropy Starého světa), kdežto drakontyum v pavilonu E Neotropis (tropy Nového světa).

342.jpg Plán skleníků a poloha popisovaných druhů..

Z M I J O V E C   T I T Á N S K Ý

Má v zemi velkou bochníkovitou hlízu, sloužící k hromadění živin potřebných k vytvoření květenství. Z hlízy vyrůstá list stromkovitého tvaru, se složitě zpeřenou čepelí. List funguje několik měsíců, pak odumře a rostlina prodělává periodickou dobu vegetačního klidu, počítanou na měsíce, ale ne vždy stejně dlouhou. Silný jedinec s hlízou těžkou asi 25 kg (ale také údajně až 117 kg) po probuzení vykvétá. Nový list se tvoří později.

343.jpg 188 cm vysoký zmijovec, kvetoucí v BZ Liberec 14.6.2011

344.jpg Pohled shora do toulce. Světlá štěrbina na dně vede ke květům.

345.jpg Jediný list stromkovitého vzhledu; řapík byl r. 2009 vysoký 1,9 m.

346.jpg Čepel listu měla r. 2009 rozpětí 4,5 m.

  Zdánlivé květy zmijovce

Květenství má tvar palice, dole nesoucí drobné kvítky samičí, nad nimi kvítky samčí a nahoře vybíhající v dutou špici. Kolem je barevný toulec, takže celek dělá dojem jediného obřího květu. Je to tzv. zdánlivý květ. Mouchy a v noci mrchožravé brouky rostlina láká pomocí mrtvolného pachu, ale zřejmě i tím, že se vyhřívá na teplotu vyšší než panuje v okolí. Využívá tak hmyzích reflexů určených k vyhledávání mršin, vhodných k nakladení vajíček či jako potrava. Cizosprášení je zajištěno tím, že nejprve vykveteou a odkvetou samičí kvítky, a teprve potom se otevřou prašníky samčích kvítků a uvolní pyl. Vývin květenství byl dokumentován r. 2011.

347.jpg Vynořivší se květný pupen 15.května 2011.

348.jpg Vývin 1. června 2011.

349.jpg Vývin 6. června 2011.

350.jpg Těsně před rozkvětem 14. června 2011 ve 12.30 hod.

351.jpg Pohyb toulce 14.června 2011 ve 14.30 hod.

352.jpg Úplný rozkvět 14. června 2011 v 16.30 hod.

353.jpg Složení toulce 15. června ráno v 8 hodin.

354.jpg Zvláštní odkvět 17. června 2011 v 10 hod. Do dutiny s mladým plodenstvím nemůže pršet!

Opakované kvetení.

Tento jedinec znovu vykvetl v letech 2014 a 2017. Pro zajímavost jsme změřili list, který vyživil hlízu natolik, že znovu kvetla již po 3 letech.

355.jpg 25.6.2014, výška 175 cm.

356.jpg 18.9.2015, řapík 175 cm, rozpětí 345 cm.

357.jpg 8. 7. 2017, výška 174 cm.

Úspěšné opylení r. 2017 a sklizeň r. 2018.

Zmijovec titánský nelze oplodnit vlastním pylem, je to druh samojalový neboli autosterilní. Byl použit pyl zaslaný z USA dvěma způsoby: v přirozeném stavu a vysušený pomocí silikagelu. Pyl byl sklizen 28.6.2017 a na blizny samičích květů byl umístěn 8. 7. 2017.

Sklizeno bylo 505 ks bobulí o celkové váze 4,22 kg. Semena byla rozeslána na 21 adres význačných botanických zahrad světa. Zbytek byl použit k výsevu v naší zahradě.

358.jpg Plodenství o výšce 120 cm, 31.1.2018.

359.jpg 10.4.2018, pokles plodenství je známkou zralosti.

360.jpg Sklizené bobule velikosti datlí.

361.jpg Semena zbavená dužnatého oplodí.

Úspěšné zvětšení populace vzácného zmijovce titánského.

Podle stanovení na vzorku 174 ks semen měla klíčivost 96,6%! Podle údajů v literatuře nám však bylo známo, že po odplození je zpravidla hlíza mateřské rostliny již zcela vyčerpána a zahyne. Tomu se nechtělo věřit a přírody nám dala zapravdu: Mateřská rostlina dále žije a důkazem je nový list, i když relativně malý. V době psaní těchto řádků (30. 4. 2019) ještě stále vegetuje a posiluje hlízu.

Populace v přírodě a vedle toho populace ve světové síti botanických zahrad je málo početná. Zvětšení pěstované populace o velmi životné jedince vzniklé spojením co nejméně příbuzných jedinců ze vzdálených zahrad v Kalifornii a v Čechách (z výsevu původního semene z BZ Frankfurt) má jistě svůj význam.

362.jpg Klíčení semen 6.6.2018.

363.jpg 8. 2. 2019, řapík 117 cm, rozpětí 185 cm.

D R A K O N T Y U M   O B Ř Í

Má stejnou životní formu jako zmijovec titánský a po stránce vývojové představuje souběžnou a ve všem podobnou vývojovou linii vzniklou odděleně v Novém světě. Hlíza také tvoří jediný stromkovitý složitě dělený list, který při nástupu klidového období odumírá. Květenství se však zpravidla tvoří v době, kdy je rostlina olistěna. Toulec zdánlivého květu je kápovitý a krátké palicovité květenství je vidět jenom při mechanickém rozevření toulce (poslední foto). Také drakontyum mrtvolně páchne. Květenství je trvanlivější než u zmijovce titánského.

364.jpg Jedinci s listy vysokými 2,7 m, s rozpětím 3 m.

365.jpg Kápovité toulce drakontya obřího.

366.jpg Kápě se otevírá jen štěrbinou.

367.jpg Květenství uvnitř kápě.

Ukázky dalších druhů ze sbírek Botanické zahrady.

368.jpg Dracontium amazonense

369.jpg Dracontium asperum

370.jpg Amorphophallus bulbifer

371.jpg Amorphophallus dunnii

372.jpg Amorphophallus eichleri

373.jpg Amorphophallus konjac

374.jpg Amorpohoiphallus variabilis

375.jpg Amorphophallus lewallei

376.jpg Amorphophallus abyssinicus

377.jpg Amorphophallus paeoniifolius

378.jpg Amorphophallus blumei

379.jpg Amorphophallus yuloensis

380.jpg Amorphophallus krausei

381.jpg Amorphophallus napalensis

382.jpg Amorphophallus ongsakulii (nejmenší zmijovec světa)

383.jpg Anchomanes difformis