Domů > Dodatky > ROSTLINY VÝTRUSNÉ v Botanické zahradě

ROSTLINY VÝTRUSNÉ v Botanické zahradě

384.jpg

Rostliny netvořící semena (k tomuto zdokonalení dobrému pro život na souších vývojově nikdy nedospěly) se označují rostliny výtrusné (Sporophyta).

Seskupíme-li je podle vývojové dokonalosti, lze je (bez ohledu na vzájemnou příbuznost) rozdělit na tzv. vývojové stupně:

  • řasy (Algae)
  • mechorosty (Bryophyta)
  • kapraďorosty (Pteridophyta)

Následující tabulka vysvětluje různé pojmy v systematické botanice. Zelené pole vyznačuje předmět následujícího výkladu a ukázek ze sbírek Botanické zahrady.

644.jpg ZVĚTŠIT kliknutím na tabulku.

ŘASY se dělí na kmen zelených řas (Chlorophyta), kmen hnědých řas (Chromophyta) a kmen ruduch (Rhodophyta).

645.jpg ruducha Halymenia floresia

(Tuto řasu lze pozorovat v pavilonu akvárií Botanické zahrady: viz zde.)

MECHOROSTY se dělí na třídu jatrovky (Hepaticae) a třídu mechy (Musci). Mají stélky, přesto se zahrnují mezi vyšší rostliny, neboť své tělo zjednodušily a svazky cévní ztratily asi druhotně.

646.jpg jatrovka porostnice mnohotvárná (Marchantia polymorpha)

647.jpg mech baňatka obecná (Brachythecium rutabulum)

648.jpg mech rašeliník Warnstorfův (Sphagnum warnstorfianum)

(Mechorosty lze pozorovat pomocí zvětšovací lupy, a proto je představujeme makrofotografiemi: viz zde. Živé jsou uplatněny v expozici "Orientální zahrada" a rašeliník je zblízka vidět ve venkovní expozici "Květena mokřadů a vodních zahrad.")

KAPRAĎOROSTY se dělí na: psilotofyty (třída Psilotopsida, obsahující 2 řády), [plavuně (řád Lycopodiales), vranečky (řád Selaginellales), šídlatky (řád Isoëtales)] = dohromady třída Lycopodiopsida, přesličky (třída Equisetopsida, s jediným řádem Equisetales) a kapradiny (třída Polypodiopsida, obsahující 7 řádů).

Příklady  vyjmenovaných systematických jednotek, vybrané ze sbírek a expozic Botanické zahrady, následují.

PSILOTOFYTY jsou primitivní, ale již nemají stélky, ale také ještě nemají těla členěná na kořen, stonek a listy (stonek + listy = prýt). Mají tzv. praprýty, jež jsou jednak nadzemní, jednak podzemní (nezelené, zato s vlášením zvaným rhizoidy). Žijí v symbiose s půdními houbami.

649.jpg prutovka holá (Psilotum nudum)

650.jpg prutovkia holá (Psilotum nudum), praprýt s výtrusnicemi

651.jpg prutovka holá (Psilotum nudum), podzemní praprýty s rhizoidy

(Tuto prutovku lze pozorovat v horní etáži pavilonu A Botanické zahrady: viz zde.)

PLAVUNĚ mají výtrusnice skryté v mezi listy, někdy za šupinovitými listy v konečných klasech. Větví se vidličnatě. Žijí v symbiose s půdními houbami.

652.jpg plavuň kostrbatá (Lycopodium squarrosum)

653.jpg Lycopodium squarrosum

654.jpg Lycopodium phlegmarioides, výtrusné klasy

(Plavuň lze pozorovat v pavilonu H Botanické zahrady: viz zde.)

VRANEČKY jsou příbuzné i podobné plavuním, ale liší tím, že výtrusy mají nestejné, rozlišené na větší samičí a menší samčí; považuje se to za pokročilý znak.

655.jpg vraneček Schlechterův (Selaginella schlechteri)

656.jpg Selaginella schlechteri, olistění z tzv. mikrofylů

657.jpg Selaginella schlechteri, výtrusné klasy

(Vranečky lze pozorovat v pavilonu H Botanické zahrady: viz zde.)

ŠÍDLATKY jsou růžicovité rostliny se zkráceným kmínkem a jehlicovitými listy, mokřadní, častěji pod vodou ponořené. Výtrusy jsou nestejné; samičí se tvoří ve výtrusnicích nacházejících se na vnitřní straně bází dolních listů, samčí na vnitřní straně bází horních listů. U šídlatek se podařilo pomocí zkamenělin najít vývojové předky až k vymřelým stromovitým sigillariím (praplavuním) z karbonských pralesů.

658.jpg šídlatka biafránská (Isoëtes biafrana)

659.jpg Isoëtes biafrana, zdiřelé báze listů obsahující výtrusnice a kořenonoš (báze kmínku) s kořeny

660.jpg část zkamenělé sigillarie a její rekonstrukce, vystavené před pavilonem H

(Tato šídlatka je v nepřístupných sbírkách Botanické zahrady, sigillarie je vystavena zde.)

PŘESLIČKY jsou již velmi příbuzné kapradinám a podle poznatků molekulární biologie se k nim přímo počítají. Výtrusnice mají soustředěny ve výtrusných klasech, u některých druhů vytvářených na speciálních nezelených lodyhách (lodyhy jarní a letní), anebo mají jeden typ lodyhy s vrcholovým klasem. Jejich zvláštností jsou článkované lodyhy a zvláštní typ výtrusů. Výtrusy jsou všechny stejného vzhledu, ale některé jsou samičí a jiné samčí. (Tyto rostliny mají pohlavní stadium dvoudomé.)

661.jpg přeslička obrovská (Equisetum giganteum)

662.jpg přeslička největší (Equisetum telmateia), lodyha letní

663.jpg přeslička největší (Equisetum telmateia), lodyha jarní s výtrusnými klasy

(Přeslička obrovská je v pavilonu H Botanické zahrady a přeslička největší je venku, viditelná ze vstupního skleníku.)

KAPRADINY mají výtrusnice na spodní straně listů, někdy soustředěné na speciálních listových úkrojcích. Výtrusnice bývají seskupeny ve výtrusných kupkách, v liniích, anebo tvoří rozsáhlé pole. Po stránce příbuzenské jsou nesourodou skupinou a ač jsou většinou stejnovýtrusné, jsou mezi nimi i typy různovýtrusné.

664.jpg dvojžilka jakozlatá (Phlebodium pseudoaureum)

665.jpg Phlebodium pseudoaureum, výtrusné kupky

666.jpg Phlebodium pseudoaureum, výtrusnice

(Tato kapradina a další druhy jsou hlavně v pavilonu H Botanické zahrady: viz zde.)

Díky sbírce kapradin v Botanické zahradě vznikla tato knižní monografie, použitelná pro entuziasty:

Studnička M. (2009): Kapradiny. Atlas domácích a exotických druhů.- nakl. Academia.