VRANEČKY (Selaginella) zvláštní kapitola botaniky.
|
První rostliny vystoupivší z vodního prostředí na pevniny byly výtrusné. Vyvíjely se po velmi dlouhý čas do větší dokonalosti. Novinkou výhodnou pro souš byl zejména cévní systém. Dosáhly i větších rozměrů a vznikly stromovité praplavuně a prapřesličky, jakož i zvláštní stromovité kapradiny známé pod paleobotanickým názvem psaronie. To bylo tzv. paleofytikum (rostlinný pravěk), období skoro celých prvohor, končící na konci spodního permu. |
|
V tehdejší tropické vlhkomilné vegetaci se ovšem v mnoha druzích rozvinul i rod vranečků - drobných, plavuním podobných rostlin zvláštních vlastností:
- Mají místo listů drobné jednožilné lístky, tzv. mikrofyly, často dvou druhů (břišní a hřbetní).
- Mají kořenonoše, tj. bezlisté nezelené větévky rostoucí k zemi; teprve z nich vyrážejí skutečné kořeny; viz S. willdenovii (zde dole).
- Mají dvojí výtrusy, samčí a samičí, lišící se velikostí.
- Jejich cytochemické vlastnosti, zvláštnosti v rozmnožování a cévní systém v náznaku upomínají na pokročilejší semenné rostliny; jsou to signály modernizace během pravěku, dále ale nepokračující.
Vranečky z následujícího přehledu sbírky lze živé spatřit ve skleníkovém pavilonu H - Pravěk.
Selaginella arbuscula - vraneček stromkovitý. (Havaj)
|
|
|
|
|
|
Selaginella braunii - vraneček Braunův. (Čína, Indie, v Americe zavlečen)
|
|
|
|
|
|
Selaginella caulescens - vraneček kmenitý. (J Mexiko)
|
|
|
|
|
|
Selaginella concinna - vraneček zdobný. (Mauricius, Reunion)
|
|
|
|
Selaginella convoluta - vraneček svinutý. (Stř. a J. Amerika)
|
|
|
|
Selaginella Douglasii - vraneček Douglasův. (USA: Idaho, Oregon, Washington)
|
|
|
|
Selaginella erythropus - vraneček rudoosý. (Stř. a J. Amerika)
|
|
|
|
|
|
|
|
Selaginella grandis - vraneček veliký. (Borneo)
|
|
|
|
|
|
Selaginella haematodes - vraneček krvavý. (Stř. a Již. Amerika)
|
|
|
|
|
|
|
|
Selaginella involvens - vraneček zavíjivý. (Tropická a subtropická Asie)
|
|
|
|
|
|
|
|
Selaginella kraussiana - vraneček Kraussův. (Tropická a subtropická Afrika, jinde zavlečen)
|
|
|
|
|
|
|
|
Selaginella lepidophylla - vraneček šupinolistý. (Stř. Amerika a Texas)
|
|
|
|
Selaginella martensii - vraneček Martensův. (Stř. Amerika)
|
|
|
|
|
|
|
|
Selaginella pallescens - vraneček blednoucí. (Stř. Amerika a S Již. Ameriky)
|
|
|
|
|
|
|
|
Selaginella serpens - vraneček plazivý. (Antily)
|
|
|
|
|
|
|
|
Selaginella schlechteri - vraneček Schlechterův. (Nová Guinea)
|
|
|
|
|
|
Selaginella umbrosa - vraneček stínovaný. (Stř. Amerika a S Již. Ameriky)
|
|
|
|
|
|
Selaginella uncinata - vraneček modrý. (Čína a SV Indie)
|
|
|
|
Selaginella velutina - vraneček aksamitový. (Indonésie, Nová Guinea)
|
|
|
|
|
|
Selaginella vogelii - vraneček Vogelův. (Tropická Afrika)
|
|
|
|
Selaginella Willdenovii - vraneček Willdenovův. (JV Asie, v trop. Americe zavlečen)
|
|
|
|
|
|
Vranečky jsou konzervativní slepou vývojovou větví z pravěku, ale nástup a konkurenci moderních semenných rostlin ve vegetaci Země přežily v překvapivě velké rozmanitosti bezmála 700 druhů. Rod je přesto v botanických zahradách obecně zastoupen málo. Tyto rostliny se totiž v mnoha případech pěstují s obtížemi. Vranečky nalezené v přírodě se také velmi obtížně určují a pojmenovávají.
POZNÁMKY:
V úvodu je použita reprodukce obrazu v soukromém vlastnictví, od ilustrátora Ladislava Pokorného. Zobrazena je paleobotanická rekonstrukce pralesa v prvohorách.
Česká jména vranečků dosud chyběla. Jsou proto nově zavedena a zde poprvé publikována; stejně jsou užita na jmenovkách v expozici Botanické zahrady.
|
|
