Home > Supplements (in Czech language only) > Živočišstvo obývající Botanickou zahradu.

Živočišstvo obývající Botanickou zahradu.

Každá zahrada i park, jak je všeobecně známo, jsou zabydleny různým ptactvem a hmyzem, někdy i obojživelníky, a tu a tam savci. Botanické zahrady ovšem v tomto směru vynikají, protože jsou v nich vytvářeny napodobeniny  všelijakých přirozených rostlinných společenstev, mají členitý terén (například skalku či močál), a také mají z estetických důvodů nadprůměrnou nabídku kvetoucích rostlin. Zde ukážeme nápadné a zajímavé živočichy pozorované v naší BZ, i když o četných dalších víme, ale nepodařilo se je zatím vyfotografovat.

Motýli

Někteří motýli zabloudí každoročně do BZ na tahu, neboť k nám zalétají z jižní Evropy (babočka admirál, b. bodláková). Zde pak setrvají, takže je lze zastihnout ještě i počátkem října na podzimních květech hvězdnic. Je známo, že největším lákadlem pro motýly jsou keře komule (Buddleja), kvetoucí v Liberci kolem 20. července. Jsou zasazeny vpravo za vchodem do zahrady. Žluťásky řešetlákové ovšem nejčastěji lze zastihnout na kvetoucím hrachoru širolistém, vytrvalé popínavé rostlině umístěné u schodiště administrativní budovy.

578.jpg Babočka paví oko

579.jpg Babočka kopřivová

580.jpg Babočka bodláková

581.jpg Babočka admirál

582.jpg Žluťásek řešetlákový

583.jpg Perleťovec stříbropásek

Hmyz sající nektar za letu.

Největším hmyzem sajícím nektar v letu, podobně jako proslulí tropičtí kolibříci, jsou lišajové. Ty ovšem lze fotografovat zpravidla jen sedící, když za dne odpočívají; jsou aktivní až za soumraku a v noci. Existuje však relativně malý a skoro všudypřítomný druh lišaje, zvaný dlouhozobka svízelová, který létá i přes den; v BZ byl několikrát zastižen sající na hvozdících ve skalce i na pcháčích.

Dlouhososka velká je dvouřídlý hmyz. Jako příbuzné mouchy pestřenky velmi dobře létá a často se vznáší ve vzduchu na jednom místě. Dosahuje délky 8-12 mm. Zvýšenou aktivitu projevují samičky na jaře, kdy do prvních květů kladou vajíčka. Vylíhlé larvy se přichytí na drobné divoké včely, které navštíví květ a vniknou takto do jejích hnízda. Zde se larva živí pylem a včelími larvami. Zcela určitě je lze v BZ zastihnout na plicníku skvrnitém a na tařičkách ve skalce.

584.jpg Lišaj borový

585.jpg Lišaj vrbkový

586.jpg Dlouhozobka svízelová

587.jpg Dlouhozobka svízelová

588.jpg Dlouhososka velká

589.jpg Dlouhososka velká

Netopýr a jeho potrava

Poměrně stará administrativní budova ze šedesátých let minulého století zřejmě skýtá příležitosti pro zimování netopýrů. Jeden zkřehlý, napůl spící jedinec se nechal vyfotografovat. Netopýři ovšem hojně létají nad Botanickou zahradou a potravou jsou jim třebas noční motýli. Housenka takového celkem nevzhledného bekyňovitého motýla štětconoše ořechového je polyfágní a byla zastižena na odkvetlém úboru slunečnice. Pravděpodobně nejvíce jich žije v nedostupné výšce korun na velkých bucích vedle administrativní budovy. Housenka má oproti dospělci atraktivní vzhled, jako by patřila někam do tropů.

590.jpg Netopýr pestrý (?)

591.jpg Netopýr pestrý (?)

592.jpg Štětconoš ořechový

Brouci

Nosorožík kapucínek, robustní brouk velký až 4 cm, je soumračný tvor. Létá zejména v noci a v podvečer. Jeho larvy žijí v trouchnivějícím dřevě, a také v kompostovaném listí. Tamtéž se hojně vyskytují larvy i dospělci i v Botanické zahradě.

Červenáček ohnivý byl zastižen zatím jen jednou. Žije v listnatých lesích a na jejich okrajích. Brouk dosahuje velikosti až 18 milimetrů. Živí se rostlinnými šťávami a medovicí z mšic. Larvy žijí pod kůrou stromů a jsou dravé;  živí se larvami jiných druhů.

Tesařík obecný se rozmnožuje v sousedství Botanické zahrady v trouchnivějících pařezech smrků a borovic. Samička je větší a zbarvená dočervena.

Střevník vrásčitý bývá černý, jen někdy takto fialový. Je obyvatelem lesů a zahrad, kde se živí dravě, např. plži a žížalami, ale i šťávou z ovoce. Má raději chladné počasí, během horkého léta není aktivní. Pobíhá po zahradě hlavně v noci, tento byl ale zastižen ráno, za světla.

593.jpg Nosorožík kapucínek

594.jpg Tesařík obecný (Corymbia rubra) - sameček

595.jpg Červenáček ohnivý

596.jpg Střevlík vrásčitý

Tvorové ze skleníků.

Ploštěnky u nás žijí pod kameny ve vodě. V tropech jsou i ploštěnky pozemní. Jednou z nich je ploštěnka skleníková,  původem z jihovýchodní Asie. Byla popsána až po zavlečení do britské královské zahrady Kew Gardens, a proto má latinské jméno Bipalium kewense. Nalézáme ji někdy pod dřevěnými nádobami, v nichž ve skleníku stojí oleandry nebo palmy.

Ve vodě, v bazénu s viktoriemi (pavilon L)  žijí mikroskopicky malí korýšci lasturnatky (Ostracoda). Mají tělo chráněné krunýřkem sestávajícím ze dvou polovin, podobným škebli.

Do skleníků byly podvakráte vysazeny exotické žáby, ale pokaždé vymizely. Samovolně se však ve sklenících usazují ropuchy obecné, jež se rodí z pulců žijících ve venkovních bazénech. V noci pobíhají po sklenících a loví škodlivé šváby, slimáky a jinou nežádoucí havěť.

597.jpg Ploštěnka skleníková

598.jpg Lasturnatka

599.jpg Ropucha obecná

Oprava omylu.

Kuňky východní jsme do pavilonu "Pravěk" vypustili roku 2002. Od té doby byla jedna z nich vidět zhruba před 5 lety, a pak již žádná. Až 28. listopadu 2018 byla jedna z nich zase zastižena, a sice v pavilonu G, kam přitéká chladný potůček právě z pavilonu H. Pořídil jsem uvedené snímky, aby byl výskyt po letech dokumentován a výše uvedený omyl ve zprávě o vymizení druhu byl opraven.

600.jpg Kuňka východní (Bombina orientalis)

601.jpg Bombina orientalis

Zpěvné ptactvo.

V zimě ptactvo přikrmujeme, pro sýkory ponecháváme na záhoně semenící slunečnice (právě na nich byla fotografována mladá sýkora koňadra).

602.jpg Sýkora koňadra

603.jpg Sýkora babka

604.jpg Sýkora modřinka

605.jpg Mlynařík dlouhoocasý

606.jpg Čížek lesní

607.jpg Hýl obecný

Šplhavci - krásní hosté z okolních lesů.

Prostor Botanické zahrady s jen několika starými stromy nemůže poskytnout celou obživu relativně velkým šplhavcům, byť žluna zelená dobývá potravu i z půdy.  Zalétají však do zahrady z blízkého lesoparku, anebo z též nepříliš vzdálených lesů. Jsou to ptáci dosti plaší, a proto strakapoud bývá spatřen jen vysoko na stromě, co nejvíce vzdálen lidem, anebo na krmítku v zimě. Žluna se dostavuje jen časně zrána.

608.jpg Strakapoud velký

609.jpg Žluna zelená

610.jpg Žluna zelená

Nepozorují nás jen drony.

Sestava drobných vodních ploch v Botanické zahradě se ptactvu libujícímu si v mokřadech z výšky možná jeví jako slibný biotop. Na jaře r. 2018 nad zahradou takto dlouho kroužil pár jeřábů popelavých. Pak ovšem tito velcí vzácní ptáci zjistili svůj omyl a odtáhli přímo směrem na blízké Českolipsko, kde mohou zahnízdit.

611.jpg Jeřáb popelavý

612.jpg Jeřáb popelavý

Hostinné Oddělení květeny mokřadů a vodních zahrad.

Asi platí, že voda je základ života. Soustavu bazénů a bazénků s rostlinami samovolně osídlila různorodá fauna, zahrnující i živočichy zákonem chráněné. Ti se tam rozmnožují. Jiné druhy třebas nejsou vzácné, ale málokde nastává příležitost pozorovat je tak zblízka, aby bylo možné docenit jejich krásu a eleganci.

613.jpg Čolek obecný

614.jpg Čolek horský

615.jpg Kachna divoká

616.jpg Okružák ploský

617.jpg Plovatka bahenní

618.jpg Znakoplavka obecná

619.jpg Užovka obojková

620.jpg Užovka obojková

621.jpg Znakoplavka obecná

622.jpg Šidélko páskované

623.jpg Šidélko ruměné

624.jpg Vážka obecná

625.jpg Vážka hnědoskvrnná

626.jpg Vážka čtyřskvrnná

627.jpg vážka ploská

Je-li teplý rok, jako r. 2018, množí se v Botanické zahradě krásný velký motýl otakárek fenyklový. Vyskytl se i křižák pruhovaný, dnes již hojný přivandrovalec z jižní Evropy. Počátkem srpna r. 2019 bylo zastiženo rovněž teplomilné, hlavně jihoevropské šídlo modré. Právě si sušilo křídla po vylíhnutí z larvy, jež se vyvinula v silně sluncem vyhřívaných bazéncích oddělení "Květena mokřadů a vodních zahrad".

628.jpg Housenka otakárka fenyklového na mrkvi.

629.jpg Otakárek fenyklový

630.jpg Křižák pruhovaný mezi měsíčky lékařskými.

631.jpg Šídlo modré